Na začátku týdne vycházela česká inflace, která sice překvapila mírně nižším výsledkem (0,0 % m/m; 15,8 % r/r), rozdíl ale nebyl natolik velký, aby dokázal více rozproudit sentiment na finančních trzích. Čtvrteční výsledek inflace v USA (-0,1 m/m; 6,5 % r/r) pak nepřekvapil vůbec, kdy hodnota byla stejná jako mediánový odhad, a to i u jádrové dynamiky. K výraznějšímu přeceňování tak nedošlo ani u odhadů ohledně dalšího postupu centrálních bank.

Spíše pozitivně pak lze hodnotit poslední výsledky (Q4’22) ankety inflačních očekávání mezi českými nefinančními podniky, kde po 6 růstových čtvrtletích v řadě došlo poprvé k poklesu, byť pouze mírnému. Na horizontu jednoho roku očekávají oslovené firmy růst cenové hladiny o 10,1 % (10,3 % v Q3), na horizontu tří let pak o 7,0 % (7,5 % v Q3). ČNB v posledních měsících spíše bagatelizovala vliv této ankety na její rozhodování, přesto by klesající inflační očekávání mohla použít jako jeden z důvodů v případě komunikace budoucího snižování sazeb.

Z pohledu českých ekonomických dat bude tento týden poklidný, kdy jedinou položku se podařilo odškrtnout již dnes ráno. Ceny výrobců v průmyslu za prosinec rostly meziročně o něco pomaleji, než se čekalo (20,1 % proti 21,3 % v listopadu), a meziměsíčně se tak dostavil další pokles (-1,1 %). To sice může přispět k rychlejšímu desinflačnímu vývoji u spotřebitelských cen, trh ale obecně na výsledky PPI příliš nereaguje, a stejně tomu bylo i dnes. Roli tak v tomto týdnu bude hrát opět zejména globální vývoj. Ze zahraničních ekonomických dat může korunu ovlivnit v úterý zveřejňovaný ZEW index, jež patrně ukáže na dále zlepšující se náladu v Německu. Právě z většího optimismu a ústupu rizikové prémie koruna v posledních týdnech především těžila.

Z USA pak bude zajímavá středeční statistika maloobchodních tržeb za prosinec, kdy půjde o jedny z posledních „tvrdých čísel“ před zasedáním Fedu (1. února). Očekáváno je relativně silné meziměsíční zpomalení a pokud nedojde k výraznějšímu překvapení směrem do kladných čísel, bude Fed hikovat jen o 25bb. Trh této možnosti aktuálně přisuzuje pravděpodobnost přes 90 %, jako pravděpodobný pak vidí hike ještě v březnu. Pokračující letní zvyšování sazeb ale zaceňováno není, vrchol sazeb na úrovni
4,75-5,00 % pak předpokládá i naše prognóza. Na rozdíl od tržních očekávání (snižování již na podzim 2023) ale předpokládáme první cut až v roce 2024.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank