Jak konkrétně přistupuje ING k udržitelnosti? V jakých dalších oblastech dokáže svým klientům pomoct? A do jaké míry má problematika ESG vliv na risk management banky? O těchto tématech a spoustě dalších jsme diskutovali právě s Erikem Fortgensem
v novém čísle Bankovnictví.

ING je poměrně specifická, úzce specializovaná banka. Jaká je vlastně vaše aktuální pozice v ČR? Přece jen jste prodali retailovou část a SME klientů také moc nemáte.

Pro ING je Česká republika již 30 let vstupním bodem do CEE regionu. Přes dvacet let jsme na českém trhu poskytovali i služby osobního bankovnictví a nabízeli spořicí účty
a podílové fondy. V roce 2021 jsme se rozhodli ukončit služby osobního bankovnictví
a uzavřeli jsme dohodu s Raiffeisenbank, která dala našim klientům možnost stát se jejich zákazníky. Důvodem bylo rozhodnutí soustředit se na aktivity, které považujeme za klíčové a které by nám umožnily dosahovat v České republice dlouhodobého
a udržitelného růstu. Proto i nadále rozvíjíme v České republice služby korporátního bankovnictví pro české a globální klienty. Český trh považujeme za velmi důležitou součást naší globální sítě, kterou tvoří více než 40 zemí světa. Co se týče konkrétních klientů, dnes se soustředíme na velké společnosti a finanční instituce. Mnoho našich klientů spolupracuje s ING téměř 30 let, tudíž za tu dobu jsme si s nimi vybudovali silnou pozici a opravdu přátelské vztahy.

Proč jste vlastně prodali retailovou část? Vždyť s retailem máte zkušenosti z jiných zemí, kde ING funguje. Nemohli jste jen vzít to, co funguje jinde, a překopírovat?

Pro úspěch v retailu je třeba získat významný́ tržní podíl, což na českém trhu není rozhodně jednoduché. Rozhodnutí ukončit služby osobního bankovnictví učinila ING také například v Rakousku anebo ve Francii, takže se nejednalo o specifikum České republiky. V ČR se nyní soustřeďujete na korporátní klientelu, ale proč by korporátní klienti měli „bankovat“ právě s ING? Přece jen jsou tady i jiné banky orientované na korporát. Náš přístup ke korporátním klientům jsme založili na třech základních pilířích. Tím prvním je naše globální síť v kombinaci s lokálními experty ve více než 40 zemích, kteří dokážou našim klientům odborně poradit. Jsme jedna z mála globálních bank na českém trhu. To je velká výhoda zejména pro velké společnosti, které mají mezinárodní aktivity a potřebují služby našich kolegů v jiných zemích. Právě tyto klienty totiž dokážeme obsloužit na stejné úrovni jak v České republice, tak i v zahraničí. Dalším pilířem je naše sektorová expertiza, v rámci které dokážeme klientům poradit nad rámec klasického bankovnictví, díky čemuž jim můžeme být doslova strategickým partnerem. Naším třetím pilířem je fokus na udržitelnost, která je doslova centrem všeho, co děláme, a je dlouhodobě celosvětovou prioritou ING. Díky tomu můžeme velmi efektivně pomoci našim klientům na jejich cestě k udržitelnému byznys modelu. Zde opět, díky našemu globálnímu a zároveň
i lokálnímu know-how, dokážeme klientům velmi efektivně poradit, jak se mohou stát více udržitelnými.

Jestli tomu tedy rozumím správně, váš přístup není pouze o bankovnictví,
ale o vztahu s klientem. Je to tak?

Ano, naši roli vnímáme jako strategické partnerství s našimi klienty, nad rámec poskytování financování, ať jde již o plánovanou expanzi do zahraničí či cestu
k udržitelnosti.

Jak velcí jsou v průměru vaši klienti?

V Česku obsluhujeme velké české korporace, velké domácí a zahraniční finanční instituce a české pobočky našich zahraničních klientů.

Rozumím, ale jak minimálně musí být firma velká, aby se stala klientem ING?

Velikost firmy hraje roli, avšak díváme se na firmy v širším kontextu. Zkoumáme, zda společnost má, či nemá mezinárodní aktivity, v rámci kterých bychom jí mohli pomoci skrze naši globální síť. Zároveň se díváme také na to, zda je byznys klienta v sektoru, ve kterém máme expertizu, tudíž mu dokážeme nabídnout i maximální míru poradenství
a postupně vybudovat strategický a partnerský vztah. V neposlední řadě se také díváme na klientovu ESG strategii, a zdali mu můžeme i v této oblasti být nápomocni.

Vy jste několikrát zmiňoval sektorovou expertizu, na které sektory se tedy ING zaměřuje?

V současné době se zaměřujeme celkem na sedm sektorů. Patří sem finanční instituce, doprava a logistika, energetika a infrastruktura, telekomunikace, technologie, média
a zdravotnictví, komoditní sektor, reality a stavebnictví.

Několikrát jste zmínil finanční instituce. Můžete přiblížit, jaké konkrétně služby pro finanční instituce nabízíte? Jsou vašimi klienty i banky? Přece jen, proč by banka využívala služby další banky?

Našimi klienty jsou bankovní i nebankovní instituce, kterým nabízíme širokou škálu produktů z oblasti transakčního bankovnictví, produktů finančního trhu nebo i financování. Banka, stejně jako nebankovní klient, může mít potřeby dodatečného financování, např.
z regulatorních důvodů jsme v poslední době zaznamenali zvýšenou potřebu dluhopisového financování u bank na českém trhu. Každá banka také využívá různé formy zajištění svého portfolia, aby se tak chránila proti případným výkyvům na finančních trzích. Speciální oblastí je korespondenční bankovnictví, kde si banky poskytují platební služby navzájem.

Několikrát tady padla řeč na téma ESG. Nicméně, pro mnohé klienty ESG představuje značnou finanční zátěž. Jak jim vysvětlujete to, že by tuto problematiku měli řešit?

Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. V první řadě je třeba říct, že ESG není o tom, co je teď, ale o tom, co bude. Ať už chceme či nechceme být udržitelní, budeme muset směřovat k tomu, abychom do roku 2050 byli uhlíkově neutrální. K tomu jsme se zavázali také v rámci ING. Pokud se podíváte na naši strategii, máme zde dva hlavní body. Tím prvním je mít klienta v centru všeho, co děláme, a tím dalším mít udržitelnost v centru všeho, co děláme. Když se podíváte do západních či severských zemí, můžete pozorovat, že s adopcí udržitelného přístupu začali již dříve ve srovnání s CEE regionem. Nicméně
i přes to můžeme vidět, že spousta firem si je dnes vědoma toho, že něco musí začít dělat, a mnohé již něco i dělají. Zároveň 80 procent české populace věří, že je dobré být uhlíkově neutrální do roku 2050. Tudíž mnohdy to není o tom firmy přesvědčovat, ale spíše jim na té cestě pomoci, což je právě naše specialita.

Takže firmy nepřesvědčujete o tom, že by měly do udržitelnosti investovat?

V první řadě se sami snažíme jít příkladem lokálně i globálně, ve všech třech oblastech ESG. Také my implementujeme udržitelnost do každodenního rozhodování, procesů
a konání napříč celou bankou a snažíme se být pro naše klienty inspirací. Trajektorie EU taxonomie a související regulatoriky je časově relativně jasná a dřív nebo později bude cílit na všechny korporace, menší i větší. Také rostou očekávání korporací od jejich dodavatelských řetězců. Z tohoto pohledu naším cílem je šířit povědomí o tom, co udržitelnost je, jak ji uchopit a jaké má benefity. Další oblastí je udržitelné financování, což je jedním z hlavních úkolů finančního sektoru – financovat udržitelnou transformaci. Udržitelnost je o změně chování. Taky se k této změně snažíme přispívat aktivní účastí
v různých iniciativách, kupříkladu ve Změně k lepšímu. V rámci osvěty jsme společnými silami s jinými partnery spoluvytvořili projekt ESG akademie, účelem které je poskytnout jasný a rychlý́ přehled o ESG tematice a současně sdílet příklady dobré praxe, což je další pilíř naší aktivity  v České republice. Taky jsme pod hlavičkou České bankovní asociace přispěli k vytvoření ESG dotazníku pro klienty, jehož účelem je ulehčit život klientům
z hlediska vykazování ESG dat směrem na banky, tak potřebných pro bankovní reporting.

Co může taková výrobní firma udělat pro to, aby byla více udržitelná? Těžko lze předpokládat, že změní svůj byznys. Co si vlastně pod udržitelností představit?

Uvedu příklad. Když máte rodinný́ dům a chcete, aby byl více udržitelný́, tak ho nejspíš dobře zaizolujete, pořídíte si solární panely či tepelná čerpadla. To můžete udělat jako jedinec. Pokud máte firmu, tak je to podobné, jen v širším měřítku. Snažíte se využívat udržitelnou energii, snažíte se snižovat svoji uhlíkovou stopu, dohlížíte na bezpečnost zaměstnanců, vyměníte vaši flotilu za elektroauta atd. Touto cestou jsme se vydali například i v ING, kdy jsme se rozhodli, že maximálně snížíme naši uhlíkovou stopu. Zároveň si ale uvědomujeme, že obrovský dopad na životní prostředí mají zejména naše finance, a proto je, co se ESG projektů týče, vážeme na jasné metriky v oblasti udržitelnosti. Sledujeme, jaké cíle si firma, kterou financujeme, stanoví, a také to, jaký́
v nich dělá pokrok. Zároveň spolupracujeme s třetími stranami, jako je například Sustainanalytics, které nám dokážou dát nezávislý́ posudek v podobě ratingu. Pakliže se rating zlepší, tak například firmě snížíme úroky, naopak pakliže se zhorší, tak jí dáme přirážku. 

Rating od třetí strany může být tedy jediným měřítkem?

Rating je jen jedním z měřítek. S klientem se vždy dohodneme a specifikujeme jednotlivé KPIs (udržitelné závazky), které sledujeme na roční bázi. Většina KPIs se nejčastěji vztahuje k produkci emisí CO2. Samozřejmě ale pořád bereme v potaz finanční měřítka, přece jen je třeba úvěr splácet a firma musí fungovat.

S udržitelností souvisí také projekt ING Terra. Můžete nám ho maličko přiblížit,
o co se vlastně jedná?

V ING si uvědomujeme, že největší vliv, který můžeme na životní prostředí mít, je právě skrze naši bilanci – poskytnuté úvěry klientům. Proto směřujeme k tomu, aby i naše úvěrové portfolio bylo do roku 2050 uhlíkově neutrální. To se ale nestane ze dne na den. Je třeba ho aktivně směrovat. A právě o tom je ING Terra přístup, který aktivně – na základě vědeckého poznání – směruje naše portfolio k uhlíkové neutralitě. V rámci něho se zaměřujeme na devět odvětví, která nejvíce znečišťují ovzduší. Patří sem zpracování ropy, plynu, energetika, automobilový průmysl, doprava, letectví, výroba oceli a cementu, rezidenční a komerční nemovitosti. Tyto sektory se potom v rámci Terra snažíme navést
k tomu, aby byly do roku 2050 uhlíkově neutrální. Samozřejmě máme také střednědobé cíle do roku 2030. V našem Climate reportu z roku 2022 jsme potom publikovali veškerý pokrok, kterého jsme v této oblasti dosáhli, přičemž pět sektorů se nám již podařilo zčásti dostat na správnou cestu k tomu, být uhlíkově neutrální.

O jaké sektory se jedná?

Výroba energie, těžba ropy a plynu, automobilový průmysl, komerční nemovitosti a lodní doprava.

Vy jste zmínil segment automotive. Jak vnímáte problematiku elektrických aut? Přece jen pro mnohé lidi, kteří nemají možnost nabíjet je doma, jsou kvůli nízkému počtu nabíječek prakticky nepoužitelné.

Problém elektrických aut je v podstatě stejný problém jako vejce a slepice. V první řadě potřebujete lidi, kteří si elektrické auto koupí, k tomu, aby se postavila infrastruktura. Zároveň ale, abyste si elektrické auto koupili, tak chcete, aby infrastruktura již existovala. Nicméně můžeme vidět, že se situace lepší a čím více elektrických aut ve světě bude, tím levnější bude infrastruktura a zároveň i samotná auta. Momentálně jsme na začátku, ale věřím, že na konci budou elektrická auta dostupná tak jako dnes benzinová.

S ESG souvisí samozřejmě také otázka risk managementu. Do jaké míry se právě ESG, ale i současná geopolitická situace promítly do risk managementu ING?

Začalo to covidem, pak následovala ruská invaze na Ukrajinu, která měla jak přímý,
tak i sekundární (narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, zvýšení cen energií
a potravin, nejistota a cenové výkyvy komodit aj.) vliv na spoustu našich klientů. Nicméně mohu potvrdit, že to naše portfolio přímo nezasáhlo a obstálo na jedničku. Zároveň díky tomu, že máme s klienty velmi dobré a úzké vztahy a otevřenou a férovou komunikaci, dokážeme včas přijímat varovné signály a následně s klienty pracovat. V neposlední řadě, už dříve jsme byli a zůstáváme velmi striktní, co se týče risk managementu, tudíž si troufnu tvrdit, že co se našeho obezřetného přístupu týče, ten se v zásadě kvůli geopolitické situaci nezměnil.

A co ESG, jak to se promítá do risku? To jsou ty KPIs? Můžete to trochu přiblížit?

Problematika ESG a zejména vliv klimatických změn na naše úvěrové portfolio se postupně implementuje do našich skupinových „risk policies“, jelikož je již dnes jasné,
že tato rizika budou mít zásadní vliv na fungování firem v blízké budoucnosti. Jedná se
o dopady tzv. fyzických rizik (physical risks), tedy přímých rizik různých živelních pohrom jako záplavy, vichřice apod., a sekundárních rizik, tzv. přechodových rizik (transition risks), spojených s přechodem naší ekonomiky na nízkouhlíkovou, kdy budou firmy nuceny přizpůsobit své byznys modely novým podmínkám a čelí tak i riziku ztráty části ziskových marží. ING si proto identifikovala vybrané rizikové sektory, které budou těmto výzvám nejvíce čelit, a tam se snažíme tato rizika předem identifikovat a zároveň požadovat po klientech jejich jasnou strategii a opatření, která budou implementovat, aby mohli nastoupit na tuto cestu „přechodu“. Nicméně, banky by měly zprostředkovat financování firmám, aby mohly absolvovat tento přechod a investovat značné zdroje do nových technologií a procesů, tudíž kromě rizik zároveň pracujeme na identifikaci obchodních příležitostí pro naše klienty, jelikož ING je lídrem v poskytování udržitelných financí a s tím také spojeného poradenství.

Určitě jste zaznamenal v posledních měsících ruch kolem umělé inteligence, která doslova mění naše životy. Jaký máte postoj k využití AI v ING a jak se promítá i do vašich riskových modelů?

Umělá inteligence se stále vyvíjí a neustále proniká do dalších oblastí lidského konání. Výjimkou není ani bankovnictví, kde přináší řadu benefitů v oblasti analýzy velkého množství dat. Moderní analytické metody podporují automatizaci identifikace podezřelých obchodů v rámci monitoringu a řízení AML (anti-money laudering) a také např. identifikaci kybernetických rizik. V ING již několik let používáme systémy včasného varování
s podporou umělé inteligence. Pomocí speciální aplikace, která shromažďuje a analyzuje velké množství dat, dokážeme identifikovat a vyhodnotit, zda jsou klienti a banka vystaveni potenciálním rizikům a analytici úvěrových rizik jsou tak schopni tato rizika včas identifikovat. Trendy hovoří o tom, že v budoucnu budou její funkce využívány čím dál častěji. Jejich použití i v modelech pro rozhodování či podporu rozhodování bude muset také splňovat požadavky regulátorů.

S tématem umělé inteligence tak trochu souvisí i další téma, které určitě patří mezi priority ING, a tím je kyberbezpečnost. Jak vlastně jako banka přistupujete
k problematice kybernetické bezpečnosti a pomáháte v tomto směru i vašim klientům? Přece jen v poslední době začínají i finanční instituce být aktivní v této oblasti.

Bezpečnost klientů je pro nás prioritou, a proto každoročně ING celosvětově investuje do kybernetické bezpečnosti a ochrany dat. Kybernetická bezpečnost je současně téma, které rezonuje i u našich klientů, proto aktuálně ověřujeme, jakým způsobem jim efektivně pomoci. Zde můžeme například vycházet z naší zkušenosti s osvětovými programy, které pořádáme pro naše české i zahraniční kolegy.

Jedním z poměrně diskutovaných témat jsou v poslední době eurové úvěry. Zaznamenali jste vyšší poptávku po těchto úvěrech od dob, co stouply úrokové sazby v Česku?

K tomu, aby klient mohl čerpat eurový úvěr, musí mít také příjmy v eurech a je pravda, že pro klienty, kteří mají mezinárodní aktivity, dává smysl tento typ úvěrů využít. Díky otevřenosti české ekonomiky má takovou možnost řada z našich klientů a objem cizoměnových úvěrů skutečně vzrostl z 53 procent před zvyšováním CZK sazeb
na 69 procent dnes.

ING ČR je součástí mezinárodní skupiny, přičemž stále více se v poslední době mluví o úsporách z rozsahu. V kontextu toho bych se ráda zeptala, do jaké míry jsou řešení a procesy v bance lokální a co již sdílíte s vaší centrálou a dalšími pobočkami.

V rámci ING máme globální strategii, která je stěžejní. Nicméně v rámci ní je jistý lokální rámec, který zohledňuje lokální specifika a dává nám jistou svobodu. Avšak jako banka zaměřená na korporátní klientelu máme většinu našich procesů globálních, což je daleko efektivnější. Například v Bratislavě máme dnes tzv. ING hub, do kterého outsourcuje služby mnoho dalších poboček v různých evropských zemích. Pomáhá našim firemním zákazníkům s jejich každodenními bankovními potřebami, jako jsou zpracování plateb nebo zákaznický servis. Hub nabízí i specifické služby v oblasti sledování transakcí, zpracování upozornění a screeningu, které by bylo velmi nákladné vytvářet lokálně a ve finále by to nebylo efektivní.

Myslíte si, že malá banka, která si vše dělá sama, může dnes přežít? Přece jen i na českém trhu můžeme vidět právě skupování malých bank většími.

Je sice možné, aby malá banka na dnešním konkurenčním trhu přežila, nicméně problémy, kterým čelí, jí mohou ztížit nezávislé podnikání. V bankovnictví hrají významnou roli úspory z rozsahu. Větší banky mají tu výhodu, že mohou rozložit své náklady na větší zákaznickou základnu, mají přístup k lepším technologiím a disponují většími zdroji pro marketing, dodržování předpisů a regulačních požadavků. V mnoha případech se malé banky mohou rozhodnout pro fúzi s většími bankami nebo pro jejich akvizici, aby získaly přístup ke zdrojům a odborným znalostem, které potřebují k udržení konkurenceschopnosti. Tento trend lze pozorovat celosvětově, nejen na českém trhu.

Co se České republiky týče, jaké jsou vlastně specifické potřeby českých korporátních klientů ve srovnání se západními? Liší se nějak zásadně?

Neřekl bych, že by se zásadně lišily, přece jen se pohybujeme v evropském regionu
a firmy řeší podobné potřeby a problémy. Nicméně jeden zásadní rozdíl pozorovat můžeme. Je jím přístup k udržitelnosti. Zatímco západní firmy jsou v tomto směru již dále a do jisté míry svou cestu k uhlíkové neutralitě nastartovaly, v Česku jsme teprve na začátku. Nicméně, jak už jsem řekl, vidíme v tomto směru pozitivní trend a zvyšující se snahu firem něco v oblasti udržitelnosti podniknout. A právě v tom jsme ochotni jim pomoci.

Několikrát jste zmínil oblast poradenství. V čem se liší poradenství od ING
a například od konzultační firmy typu EY?

V první řadě my můžeme kombinovat poradenství s financováním. To je naše velká výhoda, nicméně chápu, kam směřovala vaše otázka. Co se kvality služeb týče, nechci posuzovat, zda jsme lepší my, nebo konzultační firmy. Ve finále to ani není důležité. Důležité je, že pokud chceme, aby nastala v oblasti udržitelnosti změna, je třeba, aby se do procesu zapojily všechny subjekty – společnosti, banky, konzultanti, třetí strany, vlády atd. Je třeba, abychom spolupracovali. Jen tak dosáhneme společně uhlíkové neutrality.

V oblasti ESG rozhodně, ale co poradenství v jiných oblastech?

Nabídka poradenských služeb je z velké části řízena potřebami našich klientů. Většina oblastí je spojena s financováním nebo komplexními řešeními financování, která vyžadují důkladnou znalost klienta, sektoru, ale i vlastností dluhových a kapitálových trhů. Umíme je dobře kombinovat a získat pro naše klienty to nejlepší.