Jedním z hlavních motorů ekonomiky na závěr roku 2023 byla po delší době spotřeba domácností, která vzrostla o 0,5 % mezikvartálně. Je to do značné míry díky zastavení propadu reálné mzdy - ta sice meziročně dál klesala, mezikvartálně však pravděpodobně začala opatrně růst. A ohledně spotřeby domácností jsme relativně optimističtí i pro celý nadcházející rok 2024. Prudký pokles inflace a růst r...

Popravdě řečeno, pro trhy nejde o žádné překvapení. Hodně totiž naznačily poslední rozhovory s pravděpodobně nejvlivnější členkou Rady guvernérů Isabel Schnabel, která má zároveň velmi blízko ke guvernérce Ch. Lagarde. I. Schnabel zdůraznila, že poslední inflační míle je zdrojem obav a ECB vstupuje do kritické fáze, kdy je kalibrace měnové politiky zvláště důležitá vzhledem k eliminaci druhotný...

V největším tuzemském odvětví – v průmyslu – jde zhoršení nálady na vrub slabé poptávce. Ukazuje se tak, že dřívější očekávání růstu se zatím nenaplňují a firmy zatím zlepšení zájmu o jejich produkci ještě nepociťují, ani prozatím ještě neočekávají. Skeptičtější ohledně poptávky jsou i podnikatelé ve službách, které právě v letošním roce měly konečně pocítit zvýšený zájem ze strany kupujících d...

Předně, většina členů vedení zmiňovala rizika plynoucí z toho, že by se Fed pustil do cyklu snižování příliš rychle, přičemž někteří uvedli, že by se pokrok v procesu snižování sazeb mohl zastavit. Na druhou stranu se v zápise objevila i věta, že řada centrální bankéřů vidí další pokles inflace v sektoru bydlení. To je poměrně v jasném rozporu s lednovou inflací, kde hlavní (proinflační silou) ...

Pondělní protesty zemědělců zase připomněly, jak mohutně jsou na dotacích závislí agrárníci. Ti inkasují zdaleka největší část dotací z evropských peněz – téměř 40 % z celkového rozpočtu EU, přestože se zemědělství podílí na zaměstnanosti asi ze 4 % a na HDP dokonce jen z 1,5 %. Není tomu tak dávno, co svou nárokovost v Česku úspěšně prolobovali vinaři skrze nulovou spotřební daň na tiché víno,...

V lednu se zvýšily ceny především energií, tedy elektřiny a zemního plynu. Zafungoval efekt vyšších poplatků za distribuci atp., které nevykompenzovalo zlevnění silové části faktur domácností. Naproti tomu potraviny zůstaly na zhruba stejných cenách jako v prosinci. Efekt snížené DPH tedy přímo v lednových číslech vůbec vidět není. Meziroční inflace, která obvykle poutá největší pozornost se z ...

V únoru ČNB pokračuje s revizemi směrem dolů dál a snížila svůj odhad růstu pro rok 2024 z 1,2 % na 0,6 %. A to je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč prognóza volá letos i příští rok po relativně agresivním snižování úrokových sazeb - na 3 % na konci roku 2024 a pak do blízkosti 2,5 % v roce následujícím. Má centrální banka pravdu i tentokráte? My si myslíme, že pesimismu je v poslední progn...

Rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makro prognózu. Ta oproti listopadu počítá s viditelně slabším růstem ekonomiky v tomto roce (+0,6 % vs. 1,2 %) a také v příštím (+2,4 % vs. 2,8 %). Obavy o razantní lednové přecenění se evidentně nenaplnily – podle ČNB činila lednová meziroční inflace 3,0 %.  Do konce roku by měla inflace setrvat v horní polovině tolerančního pásma. Výhled na kurz koru...

Z meziročního pohledu pak zmírnila svůj propad na 0,2 % (oproti -0,8 % v předešlém čtvrtletí). Vývoj byl v souladu s konsensem analytiků dle Reuters. Za celý loňský rok poklesl HDP o 0,4 %. Pro letošní rok se odhady prozatím revidují směrem dolů a očekává se relativně utlumený růst kolem 1 %.  Zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad pouze uvedl, že...

Naposledy ho v rozhovoru pro Lidové noviny zmínil například Jan Švejnar: „Další výhoda přechodu na euro pramení z toho, že při čerpání úvěru si nyní lidé, podniky a stát musí buď půjčovat za vysoký úrok v korunách, anebo musí čelit kurzovnímu riziku, když si půjčují za nízký úrok v eurech. Tento velký rozdíl v nákladech by odpadl přechodem na euro.“ V čem je tento výrok zavádějící? Pojďme nejpr...