Donald Trump včera oznámil, že plánuje přijmout výrazné stimuly na podporu ekonomiky, pravděpodobně včetně poklesu daně z příjmu. Itálie také představila stimulační balík na podporu ekonomiky (3,6 mld. eur), stejně tak jako řada asijských ekonomik. Problém je v tom, že země jako Itálie nemají moc velký manévrovací prostor pro zvyšování veřejného zadlužení. Je to však nic proti tomu, jak moc vybraný mají zbrojní arzenál centrální banky. Na prvním místě to platí o ECB, která vstupuje do současné krize s rozběhnutou politikou QE a zápornými úrokovými sazbami na úrovni -0,5 %. Jinými slovy, ECB si svůj zbrojní arzenál vyčerpala na podporu ekonomiky v relativně dobrých časech. Co tedy může dělat dnes? Na to odpoví ostře sledované zasedání ECB tento čtvrtek.

Zdá se pravděpodobné, že ECB může představit cílenou podporu podnikům v postižených oblastech. Například tím, že podpoří atraktivní dlouhodobé půjčky. To je ale z pohledu celé ekonomiky eurozóny “zoufale málo”. Prostor pro další pokles sazeb i rozšiřování kvantitativního uvolňování je přitom minimální. Bude tedy zajímavé sledovat, zda se do debat nakonec dostanou úplně nové nástroje.

Na prvním místě trhy vyhlížejí jakékoliv zmínky o možnosti “shazování peněz z vrtulníku” - helicopter money. Tedy prosté rozdávání peněz podnikům nebo domácnostem z kapes centrální banky (bez požadavků na jejich splacení a naopak s požadavkem na jejich utrácení). V Hongkongu s podobnými poukázkami již experimentují (ale pouze z kapes vlády), zatímco v Austrálii o nich začíná uvažovat centrální banka. Z minulosti jsou s nimi ovšem minimální zkušenosti a ECB na takový krok není legislativně připravena. Pokud tedy někdy ke shazování peněz z vrtulníku přikročí, bude to pravděpodobně jako v případě kvantitativního uvolňování příliš pozdě…, ve chvíli, kdy šok z epidemie na trzích jednoduše odezní.