Jaké nástroje měnové politiky má v současné situaci ČNB, aby podpořila ekonomiku a zabránila deflaci? A hrozí vůbec její riziko? A co zahraniční rizika? Jaký dopad mohou mít na Českou republiku? Právě tyto otázky jsme položili Tomáši Holubovi.

Není to tak dávno, co jste v rozhovoru pro Reuters řekl, že jednou z hlavních motivací pro novelu zákona o ČNB bylo, aby se nestalo, že nebude dostatek likvidity jak u bank, tak i podniků. Nepokryjí ale dostatečně likviditu bank repo operace?

V souvislosti s novelou je třeba říci, že naší primární motivací bylo mít možnost dodávat likviditu i do nebankovních finančních institucí. U bank jednak existuje dlouhodobě výrazný přebytek likvidity a zároveň již dle předchozího znění zákona jsme jim mohli likviditu dodávat s kolaterálem v podobě státních dluhopisů. To, co se tedy mění ve vztahu k bankám, je, že můžeme dodávat likviditu i proti jiné zástavě. Zatím jsme to využili tak, že jsme do škály zástav přidali hypoteční zástavní listy. Nicméně nečekáme, že to banky začnou výrazně čerpat. Jedná se spíše o pojistku, pokud by se situace zhoršila. V takovém okamžiku by například menší banky, s menším objemem vkladů, mohly mít s likviditou problém. Nicméně, jak už jsem zmínil, daleko významnější změnou je fakt, že můžeme dodávat likviditu i nebankovním finančním institucím, jako jsou pojišťovny, penzijní fondy atd. Právě ty si v normálních dobách standardně opatřují likviditu u bank, v krizi to ale nemusí fungovat hladce.