Měnovou událostí uplynulého týdne bylo jednoznačně pravidelné setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole. To se sice tentokrát nekonalo v Jackson Hole, nýbrž prostřednictvím videokonference, nicméně pozornost na sebe poutalo i přesto. Trh byl nejvíce zvědav na aktualizaci strategie měnové politiky amerického Fedu, kterou představil Jerome Powell. Fed v ní konstatuje, že v posledních letech došlo k poklesu potenciálního růstu americké ekonomiky, klesla neutrální úroková sazba a zlepšila se situace na trhu práce, aniž by došlo k nárůstu inflace. Pro americkou měnovou politiku toto znamená, že zůstane nadále uvolněná, přičemž vzhledem k úrokovým sazbám již na nule budou pokračovat programy nákupů aktiv. Změní se i definice inflačního cíle, který nově bude vyjádřen jako průměrná inflace za určité období. Jelikož má americká ekonomika za sebou několik let inflace relativně nízké, otevírá se tímto prostor pro tolerování případné rychlejší cenové dynamiky v blízké budoucnosti. Celkové vyznění Powellova vystoupení zhruba odpovídalo tržním očekáváním a následná reakce tak byla spíše umírněná.

Nadcházející týden bude na ekonomická data poměrně bohatý, ovšem česká koruna k nim v poslední době byla prakticky netečná a cloumal jí spíše globální sentiment. Patrně největší kurzotvorný potenciál mají páteční české maloobchodní tržby a německé průmyslové objednávky. Oboje napoví, jak rychlé postpandemické zotavení české ekonomiky lze očekávat.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank