Český HDP, podobě jako mzdy, rostl ve čtvrtém kvartále nad očekávání svižně, německé tovární objednávky poskočily meziměsíčně o 5,5 % (odhad trhu byl 1,3) a tamní průmyslová výroba si připsala 3 % (odhad 1,7). Dobré zprávy pro korunu, následované jejím posílením? Nikoliv. Korunu momentálně zřejmě zajímá jediné – koronavirus. V dokonalé synchronizaci s ostatními měnami regionu tak v průběhu týdne nejistě poletovala kolem EUR/CZK 25,40 a víkend, který byl opět bohatý na zprávy o přebytku virů a nedostatku roušek, ji pak poslal nad EUR/CZK 25,50, kde korunu najdeme i dnes.

Jak jsme již avizovali v předchozím vydání této publikace, americký Fed přikročil ke kroku, který již předtím skrytě naznačil obratem v rétorice. Na mimořádném zasedání tak snížil základní sazbu o 0,5 procentního bodu a z vyjádření bankéřů vyplynulo, že v rámci antivirové kampaně jsou připraveni zakročit i nadále. Arzenál Fed skutečně ještě má – než dosáhne technické nuly, mohl by si dovolit ještě čtyři kola snížení o 25 bazických bodů. K tomuto postupu je mohutně povzbuzován americkým prezidentem Trumpem a jedná se i o předpokladu trhu, který sází na to, že k tomuto poklesu dojde již během příštích 6 měsíců. Ostatně americké akcie padají dlouho neviděným tempem a nebylo by tak překvapivé, kdyby se je Fed pokusil ještě „přifouknout“ dodatečnou injekcí optimismu a likvidity.

Na rozdíl od Fedu má frankfurtská centrála Evropské centrální banky výrazně méně „nabito“. K zasedání její rady dojde již ve čtvrtek tohoto týdne a bude zajímavé sledovat, jak se k problému postaví. Snížení depozitní sazby z aktuálních -0,5 % o další desetinu procentního bodu by podle expertních názorů zřejmě velký pozitivní efekt nemělo. ECB se tak ústy své šéfky Lagardeové pravděpodobně pokusí alespoň v rétorické rovině vyjádřit připravenost bojovat za evropskou ekonomiku a je možné, že vyhlásí podpůrný program pro dodání likvidity bankám a levných úvěrů evropským podnikům. Z reakce trhů, kde vůči euru mohutně oslabuje americký dolar, lze ovšem vyčíst, že se od ECB očekává nepoměrně slabší odezva než od Fedu.

Zapomenout nelze ani na Českou národní banku. Vzhledem ke globálnímu vývoji se zdá pravděpodobné, že Na příkopech zůstane jedinou adresou v ekonomicky rozvinutých zemích, odkud v letošním roce dorazilo zvýšení sazeb. Česká inflace sice skutečně je a nějaký čas zůstane vysoká, nicméně šířící se epidemie (a hlavně preventivní opatření vůči ní) tlačí centrální banky spíše k uvolňování. K němu ovšem ČNB podle nás také nepřistoupí, pokud se situace nevymkne z ruky.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank