Ne nadarmo se o „kulatých“ hodnotách říká, že představují na trhu psychologické bariéry. Magická hranice EUR/CZK 27,00 pak plnila rovnou dvojí roli. Nejen, že představovala hezky zaokrouhlený kurz, ale zároveň i oživovala vzpomínky na kurzový závazek České národní banky z let 2013-17, která tehdy korunu právě pod tuto hranici odmítala pustit. Jakmile tedy první investoři sebrali odvahu korunu držet či dokupovat i po výletu pod hranici 27 za euro v minulém týdnu, povolili tím české měně řetěz a ta se jala razantně posilovat. Již po pár dnech tak testovala úroveň EUR/CZK 26,50, která se momentálně ukázala jako nepřekročitelná, a korunu v její blízkosti najdeme i dnes.

Česká data přitom žádný velký důvod k optimismu nezavdávala. Plnění státního rozpočtu hrozí bezkonkurenčním letošním deficitem, který zřejmě bezpečně překoná dosud plánovaných 300 mld. Kč. Zpřesněný odhad HDP sice doznal mírné korekce k lepšímu, ovšem naopak průmyslový propad předčil očekávání. Koruně tak, jak je v době pandemické již standardem, pomáhaly spíše nadnárodní vlivy. Kromě stabilně klesajících čísel nově nakažených koronavirem mohl přispět náznak oživení na americkém trhu práce, ohlášený masivní podpůrný ekonomický balíček německé vlády či nad očekávání objemné navýšení nákupů aktiv ze strany ECB.

Nadcházející týden bude na ekonomická data spíše skoupý, nicméně koruna bude některé momenty dozajista sledovat. V první řadě se nabízí tuzemská inflace, tedy klíčový indikátor pro politiku ČNB. Od českých cen očekáváme výrazné meziměsíční zpomalení růstu o šest desetin procentního bodu na 2,6 % meziročně. Za tímto ochlazením lze pochopitelně hledat vynucenou hibernaci ekonomiky i levnou ropu. Inflace se tak dostane zpátky do tolerančního pásma ČNB. I vzhledem k turbulentnímu vývoji posledních týdnů ovšem nelze vyloučit, že by se výsledek od odhadu mohl mírně odlišit. Hlavně pokud by skutečná inflace byla nižší, trhy by mohly zpozornět. Česká měna totiž posílila nečekaně svižně, což samo o sobě působí proti-inflačně. Utlumená cenová dynamika by tak mohla opět přinutit české bankéře k úvahám nad zásahem. Jelikož úrokový mechanismus jim již mnoho prostoru nedává, nabízí se alternativy, včetně právě kurzových intervencí. To by trh mohl vyhodnotit jako signál pro opětovný úprk směrem nad EUR/CZK 27,00. Ve Spojených státech pak proběhne přímo měnověpolitické zasedání tamní centrální banky. Nečekáme změnu úrokových sazeb, ovšem zajímavé bude sledovat jak rétoriku, kterou Fed zvolí, tak i případné detaily pokračujícího kvantitativního uvolňování. To momentálně nemá nastavený žádný limit, a zřejmě tomu tak i prozatím zůstane.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank