Že bude hlavní událostí minulého týdne měnověpolitické zasedání České národní banky se všeobecně očekávalo, jeho výsledek ovšem nakonec očekávání předčil. Bankéři se sice v souladu s odhady odhodlali k největšímu jednorázovému zvýšení základní sazby od roku 1997, ovšem namísto vyhlížených 50 bazických bodů přidali rovnou 75.

Jejich analytický aparát tak evidentně ukázal na pokračující silné inflační tlaky, které ostatně vyjevil již srpnový růst cen (4,1 % r/r), který aktuální prognózu ČNB překonal o jeden procentní bod. Bankovní rada se také s největší pravděpodobností vědomě rozhodla přijít s něčím, co bude mít potenciál trh alespoň trochu šokovat. Zařídí tím jednak značnou mediální pozornost, která by měla napomoci ukotvit inflační očekávání obyvatel, zároveň i posílení koruny, které skrze levnější import zapůsobí protiinflačně a také posílí svou kredibilitu jako měnové autority, která se v případě nutnosti nebojí přebít tržní očekávání i politické tlaky. K těm se ostatně nezvykle otevřeně vyjádřil i guvernér Rusnok, když odmítavou reakci na zpřísnění měnové politiky z úst ministryně financí označil za „nekompetentní“. Koruně překvapivé rozhodnutí ČNB vyneslo okamžité posílení z EUR/CZK 25,50 na 25,30, kde se drží i dnes.

Nadcházejících sedm dní sice přinese slušnou várku ekonomických dat z tuzemska, ovšem jejich potenciál ovlivnit kurz koruny bude spíše omezený. Naopak nezvykle ostře sledovaná budou data z trhu práce ve Spojených státech. Tamní centrální bankéři se po posledním zasedání nechali slyšet, že oznámení počátku tlumení kvantitativního uvolňování je nyní podmíněno i jen „obstojným“ vývojem nezaměstnanosti. Středeční, a hlavně pak páteční data tak k tomuto poskytnou trhu cenné vodítko. Pokud trh práce nezklame, lze čekat posílení dolaru.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank