Uplynulý týden se nesl ve znamení zpráv o pokračující nevalné evropské ekonomické kondici a posunů v rétorice centrálních bankéřů. Česká měna se na finančních trzích zařadila mezi poražené, když stihla vůči euru odepsat zhruba 6 haléřů, čímž smazala zisky z předchozího týdne a vrátila se na úroveň 25,60 EUR/CZK. 

Ani pondělní data o českých cenách průmyslových výrobců, které rostly o něco svižněji, než se čekalo, ani výroky člena bankovní rady ČNB Bendy, nepřiměly trhy, byť jen připustit, že by na nadcházejícím měnověpolitickém zasedání mohlo dojít k navýšení úrokových sazeb. Benda sice podle svých slov vidí navzdory globálním rizikům prostor pro zpřísnění monetární politiky, jeho kolega Dědek ovšem hovoří opačně a celkově se zdá být jasné, že ve středu ČNB potvrdí zachování stávajících sazeb. 

Dramatičtější vývoj jsme mohli pozorovat u ECB. Její prezident Draghi se v úterý nechal slyšet, že banka je připravena na nízkou evropskou inflaci v kombinaci s neutěšeným globálním vývojem reagovat všemi prostředky, tedy nákupy aktiv či snížením depositní úrokové sazby. Mohla by podle něj i krátkodobě přestřelit svůj tradiční inflační cíl, který se nachází lehce pod dvěma procenty. Reakce na Draghiho slova byla dvojí – euro oslabilo proti dolaru a na Twitteru jej sepsul Donald Trump za údajnou snahu o umělou devalvaci. Od amerického Fedu naopak Trump ve svých tweetech holubičí přístup vyžaduje a důvod k radosti mu poskytl Jerome Powell po středečním zasedání – ke snížení amerických úroků sice v danou chvíli ještě nedošlo, nicméně byla jasně deklarována připravenost k tomuto kroku přistoupit dříve, než bylo původně v plánu, snad i rovnou na zasedání koncem července. 

Tímto se do blízké budoucnosti pro českou korunu otevírá teoretický prostor ke zvýšení její atraktivity. Pokud ECB a Fed skutečně přistoupí k uvolněním dříve než ČNB, úrokový diferenciál naroste ve prospěch koruny, čímž by jí mohl pomoci k ziskům. Nečekáme, že by výsledkem bylo přímo její posilování, na to je koruna stále příliš překoupená a globální rizika příliš významná, nicméně mohlo by to zmírnit její oslabování. 

V současné době lze za mírnými ztrátami koruny hledat mimo jiné předstihové indikátory, které se stále neodrazily ode dna. ZEW index i PMI z Německa naznačují, že našemu hlavnímu exportnímu trhu se nadále nedostává optimismu, evropští zpracovatelé též vyhlížejí pokračující útlum a čeští byznysmeni podle pondělních dat mají nejmenší důvěru v ekonomickou situaci od konce roku 2015. 

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank