Běžné účty jsou spíš transakční nástroj, typicky pro firmy obchodující se zahraničím nebo pro lidi s pravidelným příjmem v eurech. I u nich byl meziročně nárůst objemu na trojnásobek. „Ještě mnohem větší zájem je ale o depozitní produkty v eurech. Termínovaných vkladů v eurech bylo ještě před rokem minimum, avšak díky atraktivním sazbám až 3 % ročně se objem zvýšil pětinásobně a dál roste,“ říká ředitelka retailového bankovnictví Max banky Irena Jandíková.

Stejný trend hlásí i Banka Creditas. „Jednoznačně největší zájem je o spořicí účet, kde se objem vkladů našich klientů zvedl dokonce šestinásobně,“ popisuje členka představenstva Banky Creditas Ivana Pícková a dodává: „Dá se očekávat, že zájem o vklady v cizí měně poroste s tím, jak budou klesat úrokové sazby u korunových depozitních produktů.“

České domácnosti tradičně v cizích měnách ve srovnání se sousedy příliš nespoří. Podíl jejich cizoměnových depozit na vkladech v tuzemských bankách se pohybuje jen okolo
5 %. To je výrazně méně oproti například Polsku, kde je tento podíl kolem 12 %. Historicky nejvyšší podíl cizoměnových vkladů v českých bankách byl v době měnové krize v roce 1997 (cca 10 %). Postupně klesal na úroveň 3 % před začátkem pandemie covid-19 a nyní opět vykazuje pozvolný růst.

Spoření v eurech ovlivňuje víc faktorů než vklady v korunách. Kromě úrokových sazeb zde hraje roli i očekávaný vývoj měnového kurzu. „Sazby na eurových vkladech jsou, s výjimkou termínovaných vkladů, ve většině případů nižší než na korunových. Případné posílení eura vůči koruně ovšem může tento rozdíl relativně snadno kompenzovat, jak ukázal vývoj v posledním roce. Záleží vždy na tom, co od spoření očekává samotný střadatel a jaký má motiv spořit v eurech. Jestli má příjmy v cizí měně, nebo „jen“ šetří na dovolenou nebo na nákupy v zahraničí,“ vysvětluje hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.