Celkové vklady přidaly během dubna 0,4 % meziměsíčně a dosáhly hodnoty 6 196 miliard korun. V meziročním srovnání tempo růstu radikálně zpomalilo na 0,3 %, z větší části ovšem vlivem vysoké srovnávací základny, neboť vklady v loňském prvním čtvrtletí rostly nebývale svižně. Tak, jak jsme očekávali v komentáři březnové statistiky, objem vkladů obyvatelstva po březnovém poklesu v dubnu opět vzrostl, konkrétně o 1,2 % meziměsíčně. Do bankovního systému se tedy vrátil nejen celý objem v březnu odčerpaných prostředků, ale i něco navíc. To potvrzuje i objem hotovosti v bilanci bankovního sektoru, který meziměsíčně poklesl o téměř 11 %. Zdá se, že pravděpodobnější hypotéza budoucího vývoje vkladů obyvatelstva je jejich další nárůst v důsledku nejistoty budoucího vývoje a snahy domácností připravit si finanční polštář pro ještě horší časy.  Vklady nefinančních podniků vzrostly jen mírně o 0,2 % meziměsíčně.

Celkový objem úvěrů v dubnu poklesl o 0,8 % meziměsíčně na konečných 3 894 miliard korun. V meziročním srovnání dynamika úvěrů značně zpomalila na 1,6 %. Za dubnovým poklesem stojí sice netradičně, avšak v souladu s očekáváním sektor obyvatelstva. Objem jejich stávajících úvěrů poklesl o 0,9 % meziměsíčně, což jsme (s jednou drobnou výjimkou v lednu 2016) neviděli od roku 2013. Současná makroekonomická situace retailovým úvěrům skutečně nepřeje a v dubnu byla posílena znovuzavedením regulatorních limitů pro žadatele o hypoteční úvěry. 

Hypotéky, jako dosavadní tahoun růstu retailových úvěrů, tak hodně ztratily ze své dynamiky. V dubnu bylo poskytnuto „jen“ 16 miliard korun nových hypoték, což je nejnižší hodnota od října 2019. Naopak nové spotřebitelské úvěry drží zatím svižné tempo růstu, když jich v dubnu bylo poskytnuto 7,9 miliardy korun, tedy objem lehce nadprůměrný. U úvěrů nefinančním podnikům sice došlo ke snížení celkového objemu o 0,4 % meziměsíčně, ale ve srovnání s březnem se jedná o zmírnění poklesu. V příštím období však pravděpodobně uvidíme další zpomalení dynamiky firemních úvěrů, především v souvislosti s mírou dopadu ekonomických sankcí vůči Rusku.

Autor: Lenka Kalivodová, analytička Raiffeisenbank