Na období důchodu si spoří polovina Čechů, ve věku kolem 50 let tento podíl roste až na dvě třetiny. To, že životní výdaje v důchodu zcela uhradí stát, očekává asi čtvrtina Čechů (27 %). Spořit z vlastní iniciativy ani neplánují. Podíl spořících přitom roste se vzděláním i výší příjmu. Ze skupiny Čechů se základním vzděláním nebo výučním listem spoří 42 %, kdežto z vysokoškoláků 70 %.

V tom, jak si na důchod našetřit, se Češi drží v konzervativní rovině. Nejčastěji pro tento účel využívají penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Také spořicí účty jsou stále v kurzu. Ačkoliv by se mohlo zdát, že investice do nemovitostí či do zlata jsou atraktivní, reálné využití je téměř zanedbatelné. Zmíněné penzijní připojištění totiž využívá 45 %, kdežto investice do nemovitostí jen 5 % Čechů. Atraktivní se ale zdá až 26 % Čechů, což z nemovitostí činí nejatraktivnější způsob spoření.

Ve způsobech spoření se také objevuje Dlouhodobý investiční produkt (DIP). O něm má alespoň základní přehled 6 z 10 Čechů, znalost produktu roste se vzděláním. Oproti klasickému investování má podle Čechů DIP dodatečný benefit v podobě daňových výhod a příspěvků od zaměstnavatele.

„V Raiffeisenbank přikládáme Dlouhodobému investičnímu produktu velký význam, což dokládá i přes 15 tisíc klientů, kteří si jej rozhodli zřídit právě u nás. Tento nástroj umožňuje široké veřejnosti začít efektivně plánovat svou budoucnost. Jsme přesvědčeni o tom, že investování na penzi by mělo být přístupné každému, kdo chce v této oblasti podnikat zodpovědné kroky. Je totiž stále jasnější, že nebude stačit spoléhat se v tomto ohledu jen na stát. I proto se snažíme celý proces udělat co nejvíce uživatelsky příjemný, například díky naší mobilní aplikaci Raiffeisen Investice, která umožňuje založení z pohodlí domova,“ říká ředitel investic v Raiffeisenbank Marek Podrabský.