O zásadních otázkách se zásadně rozhoduje na poslední chvíli a za velkého napětí, mnohdy i zmatku. Nepsané pravidlo spolehlivě funguje i u brexitu, na jehož řešení se stále čeká. Z tržního pohledu se situace přes víkend posunula mírně pozitivním směrem: Britští poslanci budou hlasovat o dohodě s EU. Buď ji přijmou, nebo dojde k dalšímu odkladu. Tvrdý brexit zůstává jako alternativní scénář. Jistý posun nastává v tom, že žádost o odklad už byla podána, na trhy to však příliš nepůsobí.

V pondělí chce premiér znovu předložit návrh na dohodu k hlasování, jenže není jasné, zda to projde. Předseda dolní komory už v předchozích případech odmítl hlasovat o úplně stejném návrhu a donutil tehdy premiérku Mayovou návrh částečně přepracovat. Může tak dojít k dalšímu menšímu zdržení. Vypadá to ale, že šance na rozchod s dohodou stoupají, zatímco riziko divokého brexitu je po žádosti o odklad hodně malé.

Čtvrteční měnové zasedání ECB bude poslední pro Maria Draghiho. K zásadním oznámením by nemělo dojít - podstatné věci se udály už v září. Zbývá doplnit některé technické detaily k odstupňování depozitní sazby nebo nákupům aktiv, od čehož velký efekt nečekáme. Draghi bude možná na rozloučenou ujišťovat trhy, že evidentní rozpory v radě guvernérů ani nástup Christine Lagardové nepovedou k obratu v politice.

Z nových dat je třeba upozornit především na průzkumy aktivity v eurozóně. Vyjdou předběžné indexy nákupních manažerů a německý index Ifo. Podle konsensu by se měly jen mírně zvednout ze svých nízkých úrovní. Samozřejmě by bylo dobré, pokud by se indexy na prahu nového kvartálu odrazily vzhůru výrazněji a naznačily, že recese v Německu možná rychle pomine.

Americká výsledková sezóna za 3Q19 je v plném proudu. V tomto týdnu se již podíváme i za hranice finančního sektoru, když nás čeká celá plejáda velkých jmen na čele s IT a průmyslem. V Evropě a obzvláště pak ve Skandinávii taktéž přeřadíme na vyšší rychlost.

Je ale namístě se nakrátko ohlédnout za minulým týdnem, jemuž dominovaly americké banky. Ty obstaraly solidní úvod výsledkové sezóny, když se jim podařilo přeskočit notně sníženou konsenzuální laťku. Pod dobrými výsledky bankovního sektoru jsou podepsané především nižší depozitní sazby, větší bilance a jen pozvolně rostoucí rizikové náklady.

Plošší (v průběhu kvartálu i inverzní) výnosová křivka se dle očekávání začala promítat do čistých úrokových marží (v průměru -9 bps qoq). Růst úvěrů (resp. obecně aktiv; +5 % yoy) ovšem tento negativní vývoj převážil a čistý úrokový příjem tak skončil 1 % nad tržním konsenzem. V příštím roce prozatím počítáme s obdobnou dynamikou. Ve 3Q19 jsme byli rovněž svědky oživení příjmů z obchodování na kapitálových trzích (+8 % yoy). Tento trend by měl díky nízké srovnávací základně přetrvat i v závěru roku. A konečně, rizikové náklady narostly meziročně o 14 %, což je o 3 p.b. rychleji než ve 2Q19, přesto překonaly tržní očekávání. Největší rizika v rámci úvěrových portfolií se dle našeho názoru koncentrují v jejich komerční části. Ta spotřebitelská je naopak pro tuto chvíli v pořádku.

Velká oznámení tohoto týdne se koncentrují především v sektorech IT a průmyslu. Pro IT bude výživný zejména středeční a čtvrteční večer, kdy odkryjou čísla za 3Q19 např. Lam Research, eBay, PayPal, Microsoft, Amazon, Visa, nebo Intel.