Jednou z klíčových otázek pro následující dny beze sporu je, zda a jak moc se finanční trhy nechají vyvést z míry rostoucími počty nakažených koronavirem. Zatímco nákaza se stále rychleji šíří Latinskou Amerikou nebo Indií, můžeme už bez velkých pochybností mluvit také o druhé vlně v některých státech USA. Trend zrychlování nákazy v Texasu, Kalifornii, na Floridě i v jiných státech je už dost evidentní.

Aby se však trhy dostaly pod vážný tlak a narostl strach z pomalejšího ekonomického oživení, je třeba nějakého materiálního dopadu. Samozřejmě je tu efekt opatrnosti investic a spotřeby, jenže ten se rozloží v čase a není tak vidět. Šok by přišel až s novými protivirovými opatřeními. Politici se jim však budou zuby nehty bránit a přesvědčí je až nebezpečí nekontrolovaného šíření znovu zahlcujícího zdravotnický systém. Navíc bude tendence používat pokud možno nikoli plošná, ale co nejomezenější opatření. K tomu hospodářská politika je už nastavena na maximální a ještě větší podporu a tento záchytný bod tak mají trhy stále po ruce. A v neposlední řadě chodí z hlavních ekonomik solidní až velmi dobrá makrodata, která upevňují důvěru, že se na cestě vzhůru už nic nepokazí.

Podle nás na trzích probíhá opětovný odklon názorů od často vzpomínaného oživení ve tvaru V, ale větší škody si ze zmíněných důvodů investoři zatím nepřipouštějí. Jestli se na tom něco změní, rozhodne zejména tempo šíření viru v USA a postoje zdejších guvernérů. Zprávami o koronaviru jsou všichni za poslední měsíce přehlceni, ale bylo by chybou od statistik nyní odhlížet, což je právě věc, kterou na trzích sledujeme.

Kalendář nových dat na nejbližší dny obsahuje hlavně předběžné indexy nákupních manažerů z Evropy. Měly by se za červen zvedat, takže aspoň částečná podpora pozitivního sentimentu odsud asi přijde. To samé platí pro americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, jež mají našlápnuto na pěkný odraz vzhůru z nízkého základu.

ČNB s měnovou politikou pravděpodobně nepohne. To ostatně nedávno naznačilo i několik bankéřů. Na středečním zasedání zřejmě zvolí vyčkávání, sledování situace a možná trochu posunou diskusi o nestandardních nástrojích a podmínkách jejich použití.

Kauza Wirecardu a chybějících téměř 2 mld. EUR se o víkendu posunula dál. Společnost přiznala, že účty s penězi zřejmě nikdy neexistovaly a následně stáhla výsledky za rok 2019 spolu s předběžnými čísly za první kvartál 2020. Jak jsme psali v pátek, kritické nyní bude, zda byly peníze delší čas odkláněny někam jinam, nebo ani nikdy nevznikly, jelikož transakce byly čistě fiktivní. To z oficiálních vyjádření pořád není 100% jasné. V tom druhém, horším případě by to znamenalo, že byznys model Wirecardu nemá žádný reálný základ a její akcie jsou bezcenné. Jediným pozitivem jsou nyní pokračující konstruktivní jednání s věřiteli, kteří můžou požadovat od Wirecardu vrácení svých 2 mld. EUR v poskytnutých půjčkách. Takovýto krok by však společnost takříkajíc „přivedl na buben“ a dost možná ji rovnou poslal do insolvence.

Ve čtvrtek nás pak ještě čeká hlasování akcionářů Luftansy o přijetí státní pomoci ve výši 9 mld. EUR. Společnost varovala, že v případě negativního výsledku bude muset pravděpodobně požádat soudy o ochranu před věřiteli (neboli vyhlásit bankrot). Rizikem je především jeden z hlavních investorů Heinz Hermann Thiele, který drží 15 % společnosti a se státní pomocí nesouhlasí.

Co se týče korporátních výsledků, budeme se koncem týdne dívat jen na americký Nike.