Přejít k hlavnímu obsahu
Týdenní výhled (26. října - 30. října)
Patria Finance přináší výhled na následující týden.

Prezidentské volby v USA, do kterých zbývá zhruba týden, zůstanou mezi klíčovými tématy. Donald Trump v průzkumech za poslední zhruba týden snižuje ztrátu na Joe Bidena po desetinách procentního bodu a odstup zůstává zhruba 9 procentních bodů. Ať je to korekce předchozího vysokého rozdílu nebo aktuální úspěch v kampani, tímto tempem se pravděpodobnost zvratu zvětší jen mírně.

Koronavirus se dál nepříjemně rozmáhá v Evropě, spolu s tím přicházejí zákazy vycházení, omezování služeb atp. Jinými slovy je tu nový dopad na ekonomiku, která se ještě vzpamatovává z jarního šoku. Vzhledem k vývoji čísel o nákaze lze navíc těžko odhadnout, kdy nová opatření budou moci být odvolána - stále jsme ve fázi přitvrzování. Čísla se už citelně zhoršila i v zámoří. Takové zrychlení jako ve Francii, Itálii nebo Británii (natož ČR) tam zatím nevidíme, ale trend je nepříznivý. Momentálně zde sledujeme hlavně negativní dopad na kampaň prezidenta Trumpa, ekonomické otázky zůstávají ve stínu.

Centrální banky, soudě podle komentářů jejich bankéřů za posledních několik týdnů, se necítí být pod vážným tlakem dál uvolňovat politiku ve světle obnovujících se dopadů koronaviru. Na jednu stranu je třeba uznat, že efektivita měnové politiky na současných úrovních není velká a problém ekonomik netkví ve finančních podmínkách. Na stranu druhou se mnohá vláda může uchýlit k ještě větším výdajům a centrální banky tak musejí být připraveny zasáhnout.

Zasedání ECB naplánované na tento čtvrtek by změny v politice přinést nemělo. Minule ovšem banka podle nás až příliš zdůrazňovala spokojenost s vývojem ekonomiky a tlumila šance na novou akci. Nástup nové vlny koronaviru přitom tehdy začínal být poměrně zřejmý. Přístup ECB by se tak měl změnit, do popředí se znovu dostanou negativní rizika a čekáme důraznější ujištění, že pro případ potřeby má ECB všechny své nástroje připravené.

Nová data zasáhnou do diskuse o tom, jak rychle se hlavním ekonomikám podařilo vystartovat vzhůru po propadu ve 2Q. Předběžné údaje o HDP za třetí čtvrtletí by díky nízké srovnávací základně měly ukázat obrovský růst. Zaostání za odhady by tentokrát mohlo nepříjemně upozornit na nastupující druhou vlnu v Evropě a narušit dosavadní slušnou odolnost trhů. Americký růst je předmětem méně negativních rizik a předpokládáme, že číslo se stane dalším z prvků vrcholící předvolební kampaně, tentokrát s větším potenciálem pro úřadujícího prezidenta.

Co se týče mnohokráte skloňovaného amerického fiskálního balíku, zdá se, že jsme se přes víkend nikam neposunuli. I přes trvající projevy naděje je tu silné vzájemné obviňování z nedohody. Znovu tak roste pravděpodobnost, že si obě strany nechají fiskální pomoc až na období, kdy voliči znovu rozdají karty.

Třetí týden výsledkové sezóny bude patřit hlavním aktérům letošní akciové horečky v podobě technologických megacapů sdružených pod akronymem FAANGM. Netflix to už má nevelmi úspěšně za sebou; zbylá pětka reportuje v tomto týdnu, s výjimkou Microsoftu svorně ve čtvrtek po skončení obchodování. Pátek tak bude téměř jistě v režii IT sektoru. Očekávání jsou velká, přičemž poslední týdny ukázaly, že investoři dokážou být při současných vysokých valuacích k výsledkům hodně kritičtí.

S pouhým týdnem do amerických voleb, kde se v této chvíli počítá s demokratickým vítězstvím, navíc vyvstává pro technologický sektor nové krátkodobé riziko. Joe Biden na postu prezidenta a demokratická většina v Senátu by totiž na jedné straně vyřešily fiskální pat, na straně druhé by ale přinesly rozsáhlou reformu daňového systému, jejíž součástí by velmi pravděpodobně byl i nárůst daně z kapitálových výnosů a dividend. Ty jsou v současnosti daněny maximální sazbou na úrovni 20 % plus tzv. daň z investičních příjmů na úrovni 3,8 %.

Bidenův plán pro daňové subjekty s ročním příjmem nad 1 mil. USD ovšem počítá s tím, že by byly tyto příjmy daněny jako běžný příjem, načež by daňové zatížení pro tyto daňové subjekty a tento typ příjmu narostlo z 23,8 % až na 43,4 %. V minulosti (naposled v roce 2013) vedly podobné daňové úpravy k poklesu cen akcií a nižší alokaci bohatství domácností do akcií. A to zejména v sektorech, které vykazovaly před reformou silné pozitivní momentum, a tudíž svým investorům přinesly nemalé zisky. V současnosti se to týká především sektorů IT a komunikací, a taktéž cyklické spotřeby, v rámci níž řádí faktor Amazon. Není to přitom výlučně letošní motiv. IT a cyklická spotřeba vévodí akciovému trhu na 3, 5 i 10letém horizontu. Dle dat Fedu sedí aktuálně nejbohatší americké domácnosti na nerealizovaných výnosech v řádu 1 bil. USD, což jsou cca 3 % tržní kapitalizace a zhruba třetina průměrného měsíčního zobchodovaného objemu na indexu S&P 500. Dobrá zpráva na závěr, reakce domácností na zvyšování daně z kapitálových výnosů a dividend byla v minulosti povětšinou pouze dočasného charakteru.  

Datum vytvoření: 26/10/2020
Patria Finance
komentáře
Může trhům vydržet euforie z vítězství Joea Bidena? Velkou obavou trhů před letošními volbami byl strach ze scénáře, ve kterém Donal... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
Druhá vlna převálcovala nadějně se vyvíjející služby V září se službám obecně dařilo a jejich výkony reálně mírně rostly. Oproti před... Petr Dufek Makroekonom
Profile picture for user Petr Dufek
Druhá vlna pandemie zvýší příjmové a majetkové nerovnosti Doposud pandemie na českém trhu práce nenatropila výraznější „nevratné“ škody. N... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
nepřehlédněte