Rapidně stoupající investice 

Bitcoinová infrastruktura zahrnuje množství služeb a produktů, které umožňují propojení digitálního světa s reálným využitím. Směnárny, burzy a platební brány, stejně tak jako produkce hardwaru pro těžbu a softwaru pro bezpečné uchování kryptoměn přitahují pozornost investorů, kteří vidí v rozvoji těchto projektů neopakovatelnou příležitost. Zatímco se investice venture kapitálu do projektů spojených s kryptoměnou ještě v r. 2012 pohybovaly v jednotkách milionů USD, v r. 2013 to bylo již 93 milionů a loni skoro 400 milionů dolarů, letošní rok pokračuje dalším přílivem rizikového a rozvojového kapitálu – jen první 2 kvartály r. 2015 přinesly tolik, co bylo proinvestováno loni. 

Nejvíc peněz směřuje do nově vznikajících směnáren a na krypto-burzy, velký boom zažívají bitcoinové platební brány a pozadu nezůstávají ani softwarové a hardwarové peněženky, které přinášejí stále více bezpečnostních prvků a uživatelské přívětivosti.

Zatím největší investicí letošního roku bylo 75 milionů USD do Coinbase, platební brány a peněženky, ve které se spojilo několik VC firem, včetně Andreessen Horowitz a BBVA Ventures, druhou největší finanční injekci získal platební provider Circle, 50 milionů USD dalo dohromady 8 investorů, mezi největší patřila bankovní skupina Goldman Sachs.

Blockchain – do hry se zapojují banky a Wall Street

Goldman Sachs není jedinou bankou, která si bitcoinu začala všímat. Největší zájem však ve finančních kruzích vzbuzuje technologie, na které je celý koncept postaven – blockchain. Ve zkratce jde o sdílenou veřejnou databázi všech transakcí a jejich historii. Funguje jako registr, který je díky obrovské a decentralizované výpočetní síle bitcoinové sítě velmi obtížné, ne-li nemožné, jakkoliv pozměnit. Umožnuje navíc přidávat k transakcím další informace a zápisy, díky tomu může fungovat také jako registr smluv, veřejný notář nebo správce akcií. Honduras dokonce plánuje vytvoření katastru nemovitostí, který bude díky decentralizované povaze blockchainu zabezpečen proti manipulacím.

Využití blockchainu pro zrychlení a zlevnění finančních operací začala letos zkoumat švýcarská banka UBS, která stojí za otevřením výzkumné laboratoře v londýnském startupovém a FinTech inkubátoru Level 39. Šéf informačních technologií UBS Oliver Bussman se k inovativní technologii vyjádřil již loni v říjnu: „Technologie blockchainu změní nejen způsob placení, ale také to, jak bude probíhat vypořádání obchodů. Blockchain má potenciál vyvolat masivní zjednodušení bankovních procesů a struktury nákladů.“

Mezi další banky, které shání odborníky na bitcoin a blockchainové technologie, patří francouzská BNP Paribas, stejně jako její konkurent Société Générale. Citi Bank začala blockchain testovat na vlastní kryptoměně – Citicoinu. 

Britská Barclays spolupracuje na testování bitcoinu a jeho možností se švédskou směnárnou Safello, velkým experimentátorem s blockchainovou technologií je také španělská Banco Santander.

Výčet by mohl být mnohem větší, asi nejdál je německá Fidor Bank, která se jako první na světě spojila přímo s bitcoinovou burzou – bitcoin.de. Její zákazníci tak mají spojen klientský účet na burze přímo se svým bankovním účtem.

Pokud jde o Wall Street, je jeho nejzajímavějším představitelem akciový trh Nasdaq – ten se chce podle slov CEO společnosti Boba Geifelda ještě v letošním roce stát prvním operátorem akciového trhu, který bude při vydávání a převádění akcií soukromých společností využívat technologii blockchainu.

Přichází BitLicense – regulace bitcoinových společností

Jednou z nejvíce diskutovaných otázek je to, zda je potřeba prostor bitcoinu a digitálních technologií spojených s finančním světem nějak regulovat. Celosvětová shoda neexistuje a různé země přistupují různě nejen k regulacím, ale i k právní a daňové definici bitcoinu. Letošní rok byl zlomový, v USA vstoupila v platnost tzv. BitLicense, soubor pravidel a předpisů vydaný státem New York prostřednictvím NYDFS. Těmi se musí řídit především směnárny, burzy a platební operátoři. BitLicense na jedné straně dává větší jistotu investorům a zákazníkům bitcoinových společností, je však také kritizována za přísnost a velké náklady, které přináší především začínajícím společnostem. Několik startupů (ShapeShift, burza Poloniex a BitFinex) dokonce na protest proti vysokým poplatkům opouští USA a budou své podnikání řídit z daňově a právně výhodnějších destinací, jak to ostatně dělá většina společností podnikajících v bitcoinovém byznysu.

Z opačného konce to vzala burza ItBit, která své služby poskytuje v Singapuru, ale v New Yorku podala oficiální žádost o registraci a nyní se stává první licencovanou bitcoinovou burzou v USA.

Finanční a ekonomičtí lídři přecházejí do bitcoinového sektoru

Znáte Blythe Masters? Tvrdá dáma finančního světa a donedávna výkonná ředitelka společnosti JP Morgan opustila svět tradičního bankovnictví a od dubna 2015 je CEO Digital Asset Holdings. Podle vlastních slov ji láká „obrovský potenciál digitálních měn a technologií pro tradiční trhy“ a tento názor zdaleka nesdílí sama. Dee Hock, zakladatel a bývalý CEO Visa, nyní pracuje pro bitcoinovou banku Xapo, kam ho doprovodil John Reed, bývalý šéf newyorské burzy. Z postu hlavního manažera informační bezpečnosti u MasterCard odešel letos v červnu Bill Dennings – rovnou do Bitreserve, jedné z největších bitcoinových finančních platforem.

Výše zmínění manažeři (a je jich mnohem víc) určitě nepatří mezi geeky nebo naivní snílky. O důvod víc, abychom začali brát bitcoin a inovativní technologie s ním spojené vážně.

Pokračuje adopce bitcoinu

Zde už jen telegraficky – kromě společností Overstock, Expedia, Dell a Microsoft, které ohlásily akceptaci bitcoinu jako platební metody již dříve, přibývají další velká nebo jinak zajímavá jména – Newegg, AirBaltic, polský státní letecký dopravce LOT, Lukoil v Pobaltí… Již na konci roku 2014 bylo obchodníků přijímajících bitcoin více než 100 tisíc a roste také počet transakcí, které bitcoinovou sítí probíhají. O bitcoin se zajímá PayPal a eBay a spekuluje se o zapojení Amazonu. Právě to, jak budou bitcoin přijímat velké společnosti a jejich zákazníci, rozhodne o rychlosti a způsobu, jak může bitcoin když ne nahradit, tak minimálně doplnit běžné platební metody.

Cena bitcoinu se stabilizuje

Pryč jsou doby, kdy cena bitcoinu stoupala od 30 dolarů k 1 200 USD během jednoho roku, propady o stovky dolarů už také zřejmě nejsou na pořadu dne. Cena bitcoinu se po celý rok 2015 pohybuje v rozsahu 200-300 USD a denní volatilita nepřesahuje jednotky procent. Výjimkou jsou fundamenty, jako byla letošní krize v Řecku, nebo propad čínských akcií, které dokázaly během několika dnů vystřelit bitcoin o několik desítek dolarů – aby pod následným prodejním tlakem a po spekulacích burzovních matadorů spadl opět na původní úroveň…

Zdaleka však už nejde o podobné turbulence, které byly největším terčem kritiky jak během růstu v r. 2013, tak po splasknutí cenové bubliny v průběhu r. 2014.

Česká republika je v technologiích na světové špičce

Česká republika patří mezi země, které do bitcoinového světa přispěly hned několika prvenstvími. Ať už je to „Slush pool“, tedy vynález konceptu společného těžení kryptoměn, nebo bezpečná hardwarová peněženka Trezor – za oběma projekty stojí programátor Marek Palatinus z firmy Satoshi Labs, která také provozuje celosvětovou mapu obchodů akceptujících bitcoiny – www.coinmap.org. Česká firma General Bytes patří do první pětky výrobců bitconových bankomatů a velký rozruch letos vzbudil projekt EasyCoin, za kterým stojí provozovatel bitcoinmatů WBTCB. Ten umožňoval nakoupit bitcoiny z domova a zaplatit je na pobočkách České pošty a terminálech Sazky. Revoluční projekt byl však poměrně brzy ukončen vypovězením smluv ze strany ČP i Sazky, nyní se hledá jeho další uplatnění u nás i ve světě. 

Pokud jde o přijetí bitcoinu jako platební metody, patří česká bitcoinová komunita mezi ty nejrychleji rostoucí. V ČR je nyní více než 100 obchodů, e-shopů, restaurací apod., které akceptují kryptoměnu, na druhé straně svou aktivitu vyvíjí i finančně analytický odbor Ministerstva financí - připravuje se zde soubor regulačních opatření, která by u nás měla zřejmě již příští rok nastavit pravidla pro směnárny, burzy a provozovatele finančních služeb spojených s bitcoiny.

Závěr

Bitcoin samozřejmě nepřináší jen samá pozitiva. Kromě extrémní cenové volatility v minulých letech je velkou částí veřejnosti vnímán také jako nástroj pro snadnější nákup drog, možná pračka peněz nebo cíl a prostředek hackerů, kteří využívají (zdánlivé) anonymity. S tím je těžko polemizovat, jakkoliv může podobnou roli stejně dobře hrát například standardní hotovost… Pokud však vezmeme v úvahu výhody, které zrychlují a zlevňují převody peněz, pomáhají „unbanked“ lidem v rozvojových zemích, usnadňují mikroplatby a především odstraňují nutnost prostředníků a zásahy centrálních institucí, je bitcoin koncept, jenž získává pozornost čím dál většího počtu lidí a nyní i firem, které díky jeho technologii mohou ušetřit miliardy dolarů. Letošek je označován jako rok bitcoinu a blockchainových technologií – uvidíme, zda oprávněně.