Přejít k hlavnímu obsahu
Budoucnost platebních karet – rychlost vs. bezpečnost
Obliba platit kartami rok od roku mezi českými spotřebiteli stoupá. V roce 2014 se zvýšil objem karetních transakcí meziročně o téměř 20 procent na 366 miliard Kč. Stejně tak i počet akceptačních míst stoupnul o 16 procent na více než 110 tisíc.

Trendem na poli bezkontaktních karet je pak neustálé zjednodušování plateb a zvyšování rychlosti jednotlivých transakcí. Hitem posledních let se stává propojení mobilního telefonu s platební kartou prostřednictvím technologie NFC. 

Avšak není tento proces zjednodušování bezkontaktního styku již na úkor bezpečnosti klientových financí? A jaká je budoucnost platebních karet? Bude mít možné zavedení elektronické evidence tržeb vliv na jejich používání? Na tyto otázky a ještě více jsme se zeptali Lukáše Hemka, ředitele podpory retailu a kartového centra České spořitelny. 

Stoupá obliba platit kartami. Pokud ano, proč a u jakých skupin?

Lidé opravdu stále více preferují placení kartou. Chování uživatelů karet ovlivňují dva zásadní faktory. Jedním je rozšíření akceptační sítě a druhým jednoduchost provedení platby. K tomu druhému v posledních letech nejvíce přispěly bezkontaktní platby, které svou jednoduchostí nastartovaly ochotu platit i malé částky. Pokud bychom se měli bavit o skupinách uživatelů, tak to bude spíše determinováno geografickou lokací vzhledem k akceptační síti, a také věkem.

Do trendu se dostávají bezkontaktní karty, jak je to s Vašimi klienty?

Ke konci loňského roku jsme našim klientům vyměnili téměř všechny debetní platební karty za bezkontaktní, což v celkovém počtu znamená 3 miliony karet. Nyní pokračujeme s kreditními kartami. Abych se vrátil k předchozí otázce a demonstroval nárůst používání karet, můžeme se podívat na počty a objemy bezkontaktních plateb. Na začátku loňského roku zaplatili klienti České spořitelny bezkontaktně za jeden měsíc 4,5 milionu nákupů zboží a služeb v celkové částce 2 miliardy korun. V květnu letošního roku stoupl počet bezkontaktních transakcí na více než 12 milionů v objemu 6,9 miliardy korun. Což pro představu dělá 75 % z celkového objemu kontaktních i bezkontaktních transakcí.

Na jednu stranu se trend bezkontaktních karet může jevit jako značné zjednodušení, na druhou je však ohrožena bezpečnost majitele karty. Může nějak majitel zajistit, aby v případě odcizení nebylo s kartou možné okamžitě zaplatit bez pin kódu?

Není to tak, s bezkontaktními kartami klienti rozhodně nic neriskují. Celkové počty reklamací v České spořitelně, které se týkají platebních karet, se pohybují v řádech tisíců ročně, a tyto počty se významně nezměnily od zavedení bezkontaktních karet. V případě odcizení a prokazatelném zneužití karty, dojde-li k němu při bezkontaktní platbě bez zadání PIN, získá klient peníze zpátky. 

Není čím dál tím větší jednoduchost platebních karet na úkor jejich bezpečnosti?

Nemyslím si, že by vývoj v platebních kartách byl na úkor bezpečnosti. Samozřejmě ve světě digitálních technologií je vždy na jedné straně kontinua bezpečnost a na druhé straně uživatelská přívětivost pro klienty. Dvacetimístným PIN kódem se dá hypoteticky posílit bezpečnost, ale úplně zabít používání. Navíc to posílení bezpečnosti bude pravděpodobně pouze na papíře, protože se v realitě počet zneužití nemusí vůbec změnit. Při nastavování parametrů se na trhu hledá vždy optimální rovnováha. Nesmíme zapomínat, že karty jsou stále mnohem bezpečnější než hotovost. Nyní při bezkontaktní platbě zákazník nevydá kartu z ruky, může tedy dohlížet na celý průběh transakce. Zároveň má také garanci, že pokud dojde k odcizení a zneužití karty bez zadání PIN, peníze mu vrátíme, což mu nikdo v případě ztracené peněženky nezaručí. 

Používáte Vy sám bezkontaktní karty?

Já používám samozřejmě jenom bezkontaktní karty a pokud to jde, tak výhradně pro bezkontaktní platby. Bohužel jsou stále místa, kde se musí platit kontaktně, a pak si uvědomíte ten rozdíl. Nemluvě o místech, která karty neakceptují…

V Česku už také funguje podpora terminálů mPOS, jejich penetrace je však v současné době malá. Je o tyto terminály ze strany drobných živnostníků zájem?

Platby kartami každý rok rostou, takže obchodníci se přizpůsobují požadavku zákazníků. Ze statistik také vyplývá, že přijímání karet významně zvyšuje obraty až o 30 %  a lidé jsou ochotni utratit vyšší částky. Klienti také poptávají možnosti platit za produkty a služby bezkontaktní platební kartou u drobných živnostníků a obchodníků, a to včetně takových lokalit, jako jsou farmářské trhy, stánky s občerstvením nebo malé vesnické obchody. Obchodníci tedy o mobilní platební terminály zájem mají. My je nabízíme od začátku února 2015, doteď jsme prodali cca 350 kusů a plán do konce roku je 1 500. Zájem evidujeme nejenom od malých, ale i velkých obchodníků. Spolu s partnery jsme připravili balíček, který bude k dispozici pro kohokoliv, kdo bude muset být připraven na plánovaný zákon na evidenci elektronických tržeb. 

Jaké jsou náklady vaší banky na zavedení podpory mPOS terminálů?

Náklady na zavádění a provoz našich služeb považujeme za interní záležitost, ale můžu informovat o ceně mPOS terminálu, která je 3 490 Kč bez DPH. Měsíční paušál za provozování je pak 195 Kč bez DPH.

Jsou poplatky za platbu u mPOS terminálů vyšší než v případě klasických platebních terminálů?

Poplatky jsou stanovovány individuálně s každým obchodníkem. Pokud by však měl jeden obchodník klasické platební terminály i mPOS, pak budou poplatky za platbu na obou zařízeních stejné.

Je velmi pravděpodobné, že by mohla od příštího roku být v Česku zavedena elektronická evidence tržeb. Myslíte, že by to mohlo přispět k rozšíření používání platebních karet?

Na používání platebních karet má vliv mnoho faktorů a EET je jeden z nich. Může padnout jedna z bariér, která všeobecně ovlivňuje akceptaci karet. Touto bariérou je výhodnost netransparentního hotovostního platebního styku. Nesmíme si však myslet, že je to samospasitelné. Musíme stále hledat příležitosti, jak více transparentně a bezhotovostně žít. To nám všem může ušetřit do budoucna peníze.

Od prosince by měla platit nová pravidla poplatků, která schválil Evropský parlament. Myslíte si, že úroveň 0,2-0,3 % z platby je snesitelná pro banky?

V posledních měsících jsem narazil na velké dezinterpretace, co tyto poplatky vlastně znamenají, proto bych rád připomněl celý mechanismus. Zmiňované nově regulované sazby poplatků jsou odměnou bance, která vydala platební kartu, tzv. issuerovi. Celková sazba pro obchodníka se skládá z dalších položek, které regulovány nejsou. Je tam poplatek kartovým asociacím a poplatek zpracovatelské bance, tzv. acquirerovi. Takže přímý negativní dopad regulace přinese pouze vydavatelským bankám, což vytvořilo v celém systému nevyváženost. Otázku snesitelnosti bych vysvětlil na příkladu. Mnoho klientů bank si zvyklo na služby zdarma. Nicméně jak může být něco zdarma? Jedině pokud to zaplatí někdo jiný. Při nízkých úrokových sazbách a radikálně snížených poplatcích na kartách ten „někdo jiný“ již nebude… Ale náklady na vydávání karet, zaměstnanci, kteří se starají o bezproblémový provoz, a IT systémy stále zůstávají. V zemích, kde regulace již nastala, rapidně začaly mizet z nabídky bank účty zdarma nebo se objevily poplatky. Jedinými vítězi se stali obchodníci, a to na úkor spotřebitelů.

Může díky této regulaci dojít ke zlevnění zboží?

Zlevnění zboží bylo hlavní mantrou v oficiální obhajobě při schvalování této regulace. Rád bych požádal každého, aby si v prosinci šel zkontrolovat, jestli v jejich obchodě tento příslib naplnili…V zemích, kde již regulace nastala, se trend zlevnění bohužel nepotvrdil, ale možná máme v ČR osvícenější obchodníky,  

Kolik milionů by díky této regulaci mohly banky tratit? Jednalo by se o závratná čísla?

Pro vydavatelskou banku představuje regulace ztrátu, která nevyváženě zasáhla do celého systému. Ale abych nebyl pouze kritický, doufám, že regulace podpoří větší akceptaci karet. To bych považoval za velice pozitivní efekt s ohledem na to, co jsem dříve uvedl. Bezhotovostní ekonomika je zkrátka levnější a transparentní.  

Někdo tvrdí, že do pár let by zmohlo zcela vymizet používání hotovosti, nemyslíte i, že toto tvrzení je nadsazené?

V tuto chvíli je v ČR prováděno přes 60 % všech plateb v hotovosti, zbytek kartami nebo elektronickými převody. Před námi tedy je stále velký kus práce, pokud bychom chtěli zrušit hotovost. Podíl hotovosti bude s novými technologiemi neustále klesat, ale úplné vymizení hotovosti by vyžadovalo mnohem významnější úlohu státu, než jakou dnes hraje.

Jak vidíte Vy budoucnost platebních karet? Co by mohlo být dalším krokem po bezkontaktních kartách? Biometrické údaje?

Pokud budeme přemýšlet o kartách konvenčně, tak můžeme konstatovat, že bezkontaktní technologie svou jednoduchostí nastavila uživatelské očekávání velmi vysoko. Z tohoto pohledu to vypadá, že se to těžko bude překonávat. Poslední léta se začalo vyznávat nové náboženství založené na spojení platebních karet a mobilních telefonů. Záměrně říkám náboženství, protože zatím není jednoduchá propozice, která by přesvědčila trh k masovému zavádění a využívání karet v mobilu. Nikdo totiž ráno nevstane a neřekne si, že má chuť si dneska poslat dvě, tři platbičky přes mobil. Normálního člověka nezajímá okamžik platby do té doby, než je s ním nějaký problém. Platba se čím dál více musí stávat integrální součástí klientské zkušenosti při nakupování, ať už bude digitálně propojená mobilním telefonem, nebo čímkoliv jiným, co dnes existuje, nebo teprve přijde.

Nelze samozřejmě přehlédnout aktivity velkých technologických hráčů, telefonních operátorů i některých bankovních domů v této oblasti. Jsem však přesvědčen, že v budoucnu už nebude na trhu jeden hlavní trend, jako tomu bylo doposud. Kvůli tlaku jednotlivých zapojených firem a spotřebitelů budou řešení v digitálním světě fragmentovaná a diverzifikovaná. Biometrické prvky jsou samozřejmě velmi zajímavou oblastí, ale stále je považuji za doplňkovou záležitost. Pokud ztratíte PIN nebo heslo, tak si ho jednoduše změníte. Pokud Vám někdo „ukradne“ otisk prstu, tak vás čeká s nadsázkou transplantace. 

Připravujete vy jako banka nějakou inovaci nebo novinku v rámci platebních karet?

Neustále hledáme smysluplné inovace, které budou mít tu správnou hodnotu pro klienta. Analyzujeme stávající dostupná řešení doma i ve světě. V tuto chvíli by však bylo předčasné uvádět některý z projektů. 

Co říkáte na nový program MasterCard s názvem Priceless Specials?

Upřímně bych v této oblasti čekal větší harmonizaci mezi partnery. Nejsem si zcela jistý správným uchopením tohoto programu a jeho budoucí pozicí na trhu. Základní myšlenka integrovat odměňování klientů prostřednictvím unifikovaného nástroje, karty, je zcela jistě správná, ale přichází do prostředí jiných věrnostních programů na trhu a rozděluje věrnostní vztah klienta mezi jeho banku a brand karty. Není tedy pro klienty ani obchodní partnery zcela přehledné, zda a jaká změna nákupního chování mu opravdu přinese dostatečnou hodnotu zpět. Nechtěl bych ale dělat ukvapené závěry, proto si počkejme, jak se situace s tímto programem vyvine.

Podílíte se nějak na tvorbě věrnostních programů iBod?

Naším cílem je, aby iBOD využívalo co nejvíce lidí. Jsme jedním z hlavních partnerů iBODU, byli jsme u jeho uvedení na trh v roce 2013 a jsme jedinou bankou, která prostřednictvím tohoto programu své klienty odměňuje.

 

Lukáš Hemek
Ředitel podpory retailů a kartového centra České spořitelny

Tři roky působil na několika pozicích v rámci Erste Group, poté měl necelých pět let na starosti řízení strategických projektů v rámci České spořitelny a to především v oblasti sociálně orientovaných projektů. Na pozici ředitele retailu a kartového centra se přesunul před půl rokem.

 
Datum vytvoření: 24/06/2015
-- Redakce
komentáře
Evropské vlády mluví o „New deal”, realita je však zcela jiná Je třeba si uvědomit, že dnešní pandemická krize je v mnoha ohledech specifická.... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ČNB dál uvolňuje úvěrové podmínky A tím je především opuštění druhého ze tří stávajících parametrů při poskytování... Petr Dufek Makroekonom
Profile picture for user Petr Dufek
Je německý záchranný balík skutečně „chytrý”? Co však udělat v druhé fázi krize, kdy v rozmrzajících ekonomikách půjde o to „c... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
nepřehlédněte