Přejít k hlavnímu obsahu
ČNB končí rok 2022 se ztrátou 412 miliard korun
Dle předběžných neauditovaných údajů ukončila ČNB své hospodaření za rok 2022 s roční ztrátou 412 miliard korun. Doposud nejvyšší roční ztrátu necelých 250 miliard korun zaznamenala v roce 2017 z titulu posílení koruny po ukončení kurzového závazku.

Za negativním výsledkem roku 2022 stojí kombinace silnější koruny, dvouciferného propadu akciových portfolií, kde je část rezerv investována, a také vyšších nákladů na provádění měnové politiky vzhledem k růstu základní sazby ČNB a velkému množství likvidity ve finančním sektoru po intervencích ČNB z let 2013–2017. Kumulovaná ztráta ČNB se tak zvýší ze 75 miliard korun na historicky rekordních 487 miliard korun. Na činnost ČNB však tento výsledek nemá negativní vliv, může představovat jen reputační riziko v případě, že bude mediálně nepřesně interpretován.

Samotná ztráta centrální banky není z technického pohledu problém, centrální banka může dlouhodobě operovat i se ztrátou, kterou bude postupně umořovat ze svých budoucích zisků. Z dlouhodobého pohledu bude centrální banka vesměs vždy zisková, jelikož objem peněz, ze kterého získává úrokové platby (investované rezervy) je vždy vyšší, než objem peněz, ze kterého úroky platí (stahovaná likvidita) – tím rozdílem je hotovost v oběhu.

Současná situace vyšších úrokových sazeb v tuzemské ekonomice je z pohledu hospodaření centrální banky více nepříznivá, jelikož úrokové platby za stahování likvidity jsou vyšší než úrokové platby získané z investovaných rezerv, jelikož tuzemské úrokové sazby jsou vyšší než u měn, kde jsou rezervy investovány. K tomu se loni přidal i negativní výsledek z vývoje akciových portfolií, což je však tržní výkyv, který muže naopak v příštích letech výnosy z rezerv zvyšovat. Také silnější kurz koruny (kromě kurzu koruny vůči dolaru) ztrátu ČNB za loňský rok ČNB navýšil.

V kontextu vysokých devizových rezerv ČNB (132 miliard euro, 3189 miliard korun koncem roku 2022) je však legitimní úvaha, jak velkou část rezerv investovat do rizikovějších instrumentů, což by mohlo rychleji pomoct zvrátit bilanci zisků a ztrát ČNB na pozitivní stranu, a tím otevřít i možnost převádět část zisků centrální banky do státního rozpočtu. To je dle legislativy možné, ale centrální banka musí mít nejdříve uhrazené ztráty z minulosti a ideálně vytvořený i určitý rezervní fond navíc. V případě ČNB se však zisky do státního rozpočtu s výjimkou malé částky na začátku devadesátých let nepřeváděly. To znamená, že politická reprezentace není ne tento příjem zvyklá (na rozdíl od jiných zemí), což je pro nezávislost centrální banky pozitivní.

Snaha centrální banky investovat vyšší část rezerv do rizikovějších instrumentů však přináší jiná rizika, například reputační v případě, že nepříznivý vývoj na trzích způsobí vysoké jednorázová ztráty. To bude patrně i případ minulého roku, kdy bude o historickou ztrátu ČNB vysoký mediální zájem, ačkoli část této ztráty je tažena pouze volatilním tržním vývojem. Problém z vysoké ztráty centrální banky by mohl vznikat až v okamžiku, kdy by trh začal kvůli tomu zpochybňovat schopnost centrální banky provádět svou měnovou politiku. To však není případ ČNB a obecně se do těchto potíží dostávají centrální banky, jejichž hospodaření je se stáním rozpočtem více provázáno, například v Maďarsku.

Datum vytvoření: 10/01/2023
Jakub Seidler, - hlavní ekonom ČBA

 

linkedin

Komentáře komentáře
ČNB se líbí silná koruna a na nižší sazby si budou muset trhy počkat Podle našeho očekávání ČNB zlepšila prognózu HDP na tento rok a očekává nyní pod... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ČNB končí rok 2022 se ztrátou 412 miliard korun Za negativním výsledkem roku 2022 stojí kombinace silnější koruny, dvouciferného... Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA
Profile picture for user seidler
Listopad bez intervencí ČNB Pro trh zůstává nicméně podstatné, že je ČNB připravena v případě potřeby interv... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek