Přejít k hlavnímu obsahu
Odklady splátek a jejich záznam v úvěrových registrech
Loňský rok byl z pohledu finančních institucí výjimečný. Z ekonomického hlediska řada odborníků srovnává dopady pandemie covidu-19 s krizí z let 2008 a 2009. Po období, kdy všichni mluvili o GDPR, přišel rok, kdy se téměř žádný příspěvek neobešel bez zmínky o koronaviru. Na rozdíl od GDPR či dřívějších krizí nás ale situace s koronavirem všechny zasahuje odlišným způsobem, ovlivňuje zejména naše zdraví. Řada lidí kvůli pandemii přišla o zdroj příjmů, což se postupně projevuje i ve schopnosti splácet úvěry. Na tento problém reagovala i politická reprezentace schválením zákonných odkladů splátek úvěrů. Jakým způsobem se ale odklady projeví v úvěrových registrech a ovlivní vývoj finační historie dlužníků?
jiří rajl

Komerční odklady splátek úvěrů

Ještě před propuknutím pandemie banky a nebankovní finanční instituce standardně poskytovaly komerční odklady splátek v reakci na možnosti dlužníků splácet své závazky. V některých případech se jedná o placenou službu, kterou klient v nejrůznějších situacích využívá například v určitém období, kdy u něho dochází k výpadku příjmů. Mezi typické případy patří zemědělci, kteří často v průběhu zimy úvěry nesplácí a využívají pravidelných odkladů splátek, které hradí v průběhu léta, kdy se jim vrací zdroj příjmů z prodeje jejich produkce.

Z pohledu úvěrových registrů tak odklady splátek nepředstavují „novinku“ a finanční instituce v rámci sdílení dat o platební morálce svých dlužníků odklady reportovaly ještě před schválením zákonného moratoria.

Řada finančních institucí také místo odkladů splátek přistupuje k úpravě splátkového kalendáře. Taková změna nastává v případech, kdy klient finanční instituci informuje o možnosti zhoršení své platební morálky. Pro úvěrové instituce i klienty je výhodnější, aby se společně domluvili na postupu, který zaručí další splácení úvěrů, i když s nižšími splátkami, než dostat klienta do situace, kdy není schopen splácet své úvěry vůbec.

Do propuknutí pandemie bylo tedy obvyklé, že banky a nebankovní finanční instituce v rámci Bankovního registru klientských informací (BRKI) a Nebankovního registru klientských informací (NRKI) zaznamenávaly úpravu splátkového kalendáře a odklady splátek. Pandemie covidu-19 s sebou nicméně přinesla nový pohled a odlišné požadavky na hodnocení úvěruschopnosti klientů.

Zákonné moratorium

V březnu loňského roku, kdy k nám přišla první vlna pandemie, zaznamenaly finanční instituce potřebu rychlé reakce na možné zhoršení platební morálky dlužníků. Strach z budoucího vývoje přinesl také požadavky klientů na snížení měsíčních splátek úvěrů. Vzhledem k tomu, že v České republice aktivně splácí nějaký úvěr bankám a nebankovním finančním institucím více než tři miliony klientů (fyzických osob), zhoršení platební morálky mohlo potenciálně zasáhnout poměrně velkou část populace. Vznikl tak vládní návrh zákona na odklad splátek v rámci tzv. zákonného moratoria. Tento zákon neměl za cíl pouze ulevit občanům od splácení úvěrů, ale také zajistit, aby domácnosti měly stále přístup k novým úvěrům. Zákonné moratorium finančním institucím nařizovalo nejen splátky odložit, ale zároveň nepohlížet na dlužníky s odloženými splátkami negativně a při jejich žádosti o nový úvěr takové žádosti vyhovět.

Pro dlužníky šlo o snadný způsob, jak nezvyšovat své měsíční výdaje, zatímco pro finanční instituce naopak o velký zásah do úvěrového procesu. Jak se později ukázalo, velká část dlužníků o odklady splátek požádala pouze z preventivních důvodů, a v průběhu odkladu dokonce začala znovu dluhy splácet. Někteří dlužníci totiž původně spoléhali na to, že odkladem získají benefit neúročeného úvěru na tři nebo šest měsíců. Oproti této nesprávné domněnce však dlužníkům po dobu odkladu narůstal dluh úročením a řada dlužníků se tak raději vrátila ke splácení, jelikož pro ně odklad splátek nebyl nezbytný.

Základem pro správné hodnocení úvěruschopnosti je dostupnost informací

BRKI a NRKI v rámci svých pozitivních registrů zavedly nové označení zákonných odkladů splátek, aby vyhověly zákonným požadavkům (§ 7). Finanční instituce v registrech měly možnost označit, u jakých úvěrů klient využívá odklad a zdali se jedná o zákonné moratorium, nebo o individuální dohody finanční instituce a klienta v rámci smluvní změny splátkového kalendáře. V médiích se často objevovala informace, že při odkladu splátek nedochází k záznamu do úvěrových registrů. Podobná prohlášení představují pouze zjednodušení a částečné zkreslení celé situace.

Při žádosti o nový úvěr finanční instituce z úvěrových registrů získají informaci nejen o odkladu splátek, ale i o dalších detailech každého úvěru. U pozitivních registrů finanční instituce pravidelně aktualizují celou řadu informací a odklad splátek se v registrech projeví v historii splácení. Pro správné vyhodnocení úvěruschopnosti je podstatná dostatečná informační hodnota dostupných dat, aby každá finanční instituce mohla podle svého uvážení získané informace vyhodnotit. Úkolem úvěrových registrů není vyhodnocování bonity klientů, tato úloha připadá přímo finančním institucím, které data do registru zasílají a poté je získávají zpět.

Rozlišíme-li negativní a pozitivní registry, do negativního registru jsou data zasílána pouze po určité době nesplácení závazků. U pozitivních registrů je ale situace odlišná a záznamy jsou pravidelně aktualizovány o každém úvěru, a to už od samotné žádosti o úvěr. Odklad splátek je v registru rozlišen buď samotným příznakem, nebo se projeví při měsíční aktualizaci dat, ze které je zřejmé, že klient za předcházející období nehradil splátku.

Podle statistik České národní banky byl ke konci října odklad splátek schválen u přibližně 340 tisíc úvěrů (obrázek 1) s celkovým objemem přesahujícím 250 mld. korun (obrázek 2). V rámci BRKI a NRKI je evidováno ke stejnému období téměř 5,6 milionu aktivně splácených úvěrových smluv v celkovém objemu více než 2,56 bilionu korun. Je tedy zřejmé, že odklady splátek využila pouze malá část klientů. Řada z nich navíc problémy se splácením neměla a odklady využila pouze z nejistoty.

Obrázek 1: Počet schválených žádostí o odklad splátek v rámci zákonného moratoria a komerčních odklad 

Zdroj: ČNB

Obrázek 2: Objem úvěrů s odloženými splátkami v rámci zákonného moratoria a komerčních odkladů

Zdroj: ČNB

Po skončení zákonného moratoria oslovilo Ministerstvo financí ČR všechny držitele licence poskytovatele nebankovních úvěrů s žádostí o pokračování poskytování úlev ve splácení úvěrů svým klientům. Asociace ČLFA a APNÚ na výzvu reagovaly vlastním prohlášením, ve kterém nastavují společný standard pro přístup ke klientům. Obě iniciativy se dotkly i registru NRKI, který využívá 29 poskytovatelů spotřebitelských úvěrů fyzickým osobám. Sdílení dat v rámci NRKI tak zajišťuje plnohodnotné ověření platebních schopností dlužníků a v souladu s výzvou ministerstva i označení komerčního odkladu. Ti poskytovatelé, kteří registry nevyužívají, musejí informace získávat jiným způsobem a při jejich absenci se dostávají do rizika nedostatečného posouzení úvěruschopnosti u nových žádostí o úvěr.

Budoucí vývoj splácení úvěrů

Na celkové hodnocení dopadu pandemie na schopnost domácností hradit závazky je v tuto chvíli ještě brzy. V současné době můžeme budoucí vývoj platební morálky dlužníků pouze odhadovat. Odklady splátek částečně odsunuly reálné možnosti splácení úvěrů, ale nevyřešily budoucí splátky, které budou dlužníci tak jako tak muset uhradit. Pandemie v říjnu loňského roku neskončila, naopak stále pokračuje. Očkování proti koronaviru nebude tak rychlé a hospodářské dopady částečných a úplných lockdownů se již začaly projevovat. Míra nezaměstnanosti se v průběhu loňského roku zvyšovala a lze očekávat její další zhoršení. Některým dlužníkům navíc budou docházet finanční rezervy, finanční instituce zpřísnily úvěrové standardy, nejistota z budoucího vývoje řadu domácností odrazuje od pořizování nových spotřebitelských úvěrů a poměr ohrožených úvěrů přestává klesat. Dostupnost relevantních informací pro posuzování úvěruschopnosti tak bude ještě důležitější, než tomu bylo dříve. Ukazuje se, že v tomto těžkém období lidé prozatím sází zejména na nemovitosti, jejichž cena stále roste a hypoteční trh trhá rekordy. Vše tedy závisí na rychlém a úspěšném boji s koronavirem. Čím dříve se lidé vrátí do normálního života, tím dříve a rychleji dojde k ekonomickému oživení, a tedy i k dalšímu období bezproblémového splácení úvěrů.

 

Poznámky:

Za schválené žádosti jsou považovány pouze takové žádosti, které prošly kompletním procesem vyhodnocení s kladným výsledkem posouzení (tj. vyhověly požadavkům všech zúčastněných stran).

Objem (kumulativně od zahájení poskytování) v případě moratoria představuje objem úvěru v době podání či schválení žádosti o odklad splátek.

Zveřejňovaná data jsou prostou agregací informací obdržených od jednotlivých úvěrových institucí na základě opertivně zavedeného reportingu, jehož cílem je získat rychlé informace v přiměřené kvalitě.

Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací

Od roku 2011 je zodpovědný za vedení Nebankovního registru klientských informací, do kterého zamířil z bankovního sektoru. Zkušenosti získával například v Citibank a Wood & Co. Ve vazbě na úvěrové registry se v rámci doktorského studia na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze věnuje zejména ochraně spotřebitele na finančním trhu.

 
Datum vytvoření: 19/01/2021

zbraslav golf

komentáře
ČNB zpřísňuje podmínky pro poskytování hypoték na předpandemickou úroveň ČNB dnes rozhodla zpřísnit pravidla pro poskytování hypoték. Snížila tak limit L... Jakub Seidler hlavní ekonom ČBA
Profile picture for user seidler
Co čekat od koruny po zasedání ČNB? Hlavním argumentem pro pokračující zisky koruny je skutečnost, že ČNB si je jedn... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
Srpnová inflace výrazně překvapila a zrychlila na 4,1 %, proinflační rizika dále sílí Inflace v srpnu překvapila podstatně rychlejším růstem, oproti červenci o 0,7 %,... Jakub Seidler hlavní ekonom ČBA
Profile picture for user seidler
nepřehlédněte