Tak jako ta národní v posledních měsících narůstá s tím, jak zafungoval srovnávací základ. Aktuálně je česká inflace desátou nejvyšší v rámci EU. Mimochodem, nedá se říct, že země s eurem mají inflaci automaticky nižší, protože mezi prvními deseti inflačními zeměmi je hned šest z eurozóny.

Rozdíl mezi harmonizovanou a národní inflací spočítá především v tom, že do národní vstupují prostřednictvím imputovaného nájemného i ceny nemovitostí. A ty prozatím českou inflaci sice nesnižovaly, ale alespoň brzdily.

Potraviny v ČR ještě v říjnu celkově zlevňovaly na rozdíl od většiny zemí EU, nicméně minimálně u jedné se řadíme mezi rekordmany. Jde o tolik medializované máslo, jehož cena meziročně vzrostla o téměř 41 %. Rychleji rostla jen na Slovensku, a sice o 49 %. V každém případě máslový problém se dotýká celé střední Evropy, včetně Německa, kde se zdražilo o téměř 40 %.

Z pohledu na hlavní položky spotřebitelského koše je vidět, že stále patříme mezi východní země, kde rychle zdražují služby, především pak hotely a restaurace. Současně zatím příliš ještě „netěžíme“ ze zlevňování energií. Cena plynu pro domácnosti sice už klesá, ale u elektřiny statistiky zatím nic takového nenaznačují.

Poslední dva měsíce roku budou ve znamení dalšího růstu harmonizované inflace v ČR. Pokles inflace přinese až přelom roku, avšak k dvouprocentnímu cíli bude muset česká inflace urazit ještě kus cesty.