Bankovní rada měla pro své rozhodnutí k dispozici novou jarní prognózu, která, přestože se poměrně výrazně změnily vnější podmínky (nižší růst v eurozóně, nižší ceny ropy i nižší sazby EURIOBOR), nijak výrazně nezměnila odhady českého růstu (2,0 %) a české inflace (2,5 %) pro rok 2025. Viditelnější negativní revizi zaznamenal pouze odhad růstu pro rok 2026 (z 2,4 % na 2,1 %). My jsme v tuto chvíli ohledně dynamiky české ekonomiky skeptičtější (1,7 % v roce 2025 a 1,5 % v roce 2026), ovšem zejména proto, že v našem hlavním scénáři již počítáme s negativním dopadem celní ofenzivy Donalda Trumpa na evropský i český růst. Z komentářů Aleše Michla vyplývá, že ČNB zatím s efektem vysokých cel v nové prognóze nepracuje. Detaily se každopádně dozvíme nejpozději v pondělí 12.5. na setkání analytiků s členem bankovní rady Janem Kubíčkem.

I tak nová prognóza ukazuje ještě na prostor pro další eventuální pokles úrokových sazeb – výhled na průměrnou tříměsíční sazbu PRIBOR se posunul pro rok 2026 lehce dolů na 2,8 %. Z komunikace Aleše Michla podle nás vyplývá, že bankovní rada jako celek si také chce nechat otevřený prostor pro další snižování úrokových sazeb. Bude však postupovat „velmi opatrně“, a to pouze souladu s odezníváním pro-inflačních rizik spojených s domácí ekonomikou.

Bankovní rada tak bude bedlivě sledovat především dynamiku mezd a inflační momentum ve službách (hlavní proinflační rizika). Současně by pro rozhodování měl být relativní potenciální negativní dopad amerických cel na evropský růst (jedno z málo akcentovaných protiinflačních rizik). Nám z toho celkově vychází prostor pro o něco delší pauzu ve snižování úrokových sazeb. Předpokládáme proto další pokles sazeb o 25bps na 3,25 % až na podzim 2025 (pravděpodobně listopad). Pak vzhledem k našemu slabšímu výhledu na růst i letošní inflaci vidíme prostor ještě pro jedno finální snížení sazeb v roce 2026 na 3 %. To však bude do značné míry podmíněné dalším vývojem obchodního střetu mezi USA a EU.