Bankovní rada však nebude mít k dispozici pouze výstupy modelu, ale i první březnová čísla z reálné ekonomiky, na kterých se ukáže, jak si vedl průmysl, stavebnictví, obchod (včetně toho zahraničního) po zavedení nouzového stavu, respektive po zneprůchodnění hranic. Budou to výsledky, které zastíní i ty z konce roku 2008, kdy světovou ekonomiku zachvátila finanční krize. Na rozdíl od minulosti však budou v první řadě odrážet dopad vládních restriktivních opatření a vedle toho i odstávek, které si firmy naordinovaly samy bez ohledu na to, jestli po jejich produktech byla či nebyla poptávka. A z tohoto pohledu by je měl hodnotit trh i samotná centrální banka.

Březnový více než dvacetiprocentní pokles průmyslu nebo exportu totiž o skutečné kondici ekonomiky sám o sobě mnoho neřekne, avšak pomůže se lépe zorientovat v odhadech hloubky recese. Nicméně o dalším vývoji domácí a vedle toho i zahraniční poptávky, respektive o síle nadcházejícího poptávkového šoku, příliš nenapoví. Půjde každopádně o čísla velmi podstatná nejenom z pohledu hloubky propadu výroby, ale také naznačí výpadek tržeb a cash-flow firem, a tedy míru zhoršení finanční kondice v dotčených odvětvích.

Bankovní rada se bude rozhodovat nad sadou tragických čísel, které jí nepochybně přimějí k dalšímu snížení sazeb. Jak výrazné bude, je samozřejmě na samotných centrálních bankéřích. Zda si budou chtít ponechat určitou rezervu, nebo zda zvolí již dříve využitý scénář technické nuly a kooperace s fiskální politikou, se ukáže až příští čtvrtek. V každém případě to nebude inflace, která je jinak v centru pozornosti ČNB. Finanční trhy nicméně budou od ČNB čekat nejenom na sazby, ale také na její postoj k nové pravomoci na dluhopisovém trhu – nákupům státních dluhopisů.