Včerejší rozhodnutí se opírá o aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Ta dle očekávání nedoznala dramatických změn, celkově ale vyznívá více proinflačně než minulá. Růst HDP byl pro tento rok revidován mírně směrem nahoru (0,9 %), stejně jako celková inflace v letech 2024 (2,9 %) a 2025 (2,2 %). ECB ale vyšší inflační výhled pro příští rok (+0,2 p.b.), resp. pomalejší odeznívání cenových tlaků evidentně nepovažuje za kardinální problém. Důležitý je z jejího pohledu očekávaný pokles celkové i jádrové inflace na 2% cíl ve druhé polovině roku 2025, který podporuje širší desinflační příběh. V roce 2026 už nová prognóza počítá s průměrnou inflací přesně na cíli.

Doprovodná komunikace a tisková konference Christine Lagarde rovněž nepřekvapily a nesly se v relativně vágním duchu. Trhy se tak nedočkaly žádných konkrétnějších informací směrem k dalšímu postupu ECB, v souladu s politikou závislosti na příchozích datech. Z komentářů Lagarde je však zjevné, že úrokové sazby budou výhledově klesat, ale otazník visí nad tím, jak rychle. Nedávná makro čísla totiž centrální banku nepříjemně překvapila, ať již šlo o vyšší inflaci a mzdovou dynamiku, nižší míru nezaměstnanosti nebo svižnější růst HDP.

Shrnuto, podtrženo, poslední inflační míle bude ještě hodně komplikovaná. Co z toho vyplývá pro budoucí kroky ECB? Rozhodně větší opatrnost, kvůli které si ECB zřejmě vybere pauzu již na příštím červencovém zasedání. Daleko pravděpodobněji se jeví další pokles sazeb až v září, kdy bude mít centrální banka k dispozici i novou prognózu. O konkrétních krocích však rozhodnou příchozí data – pokud by měla vyznívat podobně jako v posledních měsících, ECB si vybere delší pauzu. Pokud zhruba v souladu s prognózou, pak je ve hře dvojí snížení sazeb do konce roku (září a prosinec) a pokračování v roce 2025, kdy odhadujeme pokles depozitní sazby na neutrální úroveň 2,5 %.