Přejít k hlavnímu obsahu
Evropské vlády mluví o „New deal”, realita je však zcela jiná
Potřebujeme nový „Marshallův plán” nebo Rooseveltův „New deal” - z krize se musíme proinvestovat. To jsou častá zvolání nejen českých politiků, avšak mezi rétorikou a realitou se vytvořila ohromná propast. Rozpočtová pomoc zatím na rozdíl od té měnově-politické vypadá jako chudý příbuzný, mělo by tomu přitom být naopak.

Je třeba si uvědomit, že dnešní pandemická krize je v mnoha ohledech specifická. V první fázi „vypnutí” ekonomiky nedávalo smysl ji stimulovat - bylo důležité nabídnout postiženým firmám a domácnostem dočasné likviditní záplaty tak, aby nedošlo k masivnímu propouštění - převažovaly zde zajištěné úvěry a odklady splátek daní. Nejen v Česku však platí, že mamutí záchranné programy nakonec zůstávají za očekáváním - v Česku v rámci programu COVID III bylo po více než měsíci fungování požádáno zatím „pouze” o 13,4 miliardy korun. Částečně kvůli tomu, že je program nastaven pouze pro malé a střední podniky, současně proto, že řada podniků před jeho spuštěním využila jiných „záplat” - zejména možnosti odložit splátky úvěrů (hodnota úvěrů se blíží 300 miliardám korun) nebo odložit splátky daní, popřípadě načerpat příspěvky na zaměstnance skrze programy antivirus.

Volání po dalším „New dealu” a „proinvestování se z krize” ale spadá až do druhé fáze krize, do které vstupujeme v tuto chvíli. V té půjde o to, udržet v chodu poptávku otřesenou „koňskou” dávkou nejistoty. A tady jsou představené programy na rozdíl od první fáze (spoléhající na dočasné záplaty) daleko skromnější. Boris Johnson otevřeně mluví o britském „New deal” programu, i když se jedná o jednoduché urychlení vybraných oprav nemocnic a silnic v celkovém objemu okolo 5 miliard liber - to je půl procenta britského HDP. Pro srovnání Rooseveltův New Deal měl celkový objem pohybující se v desítkách procent HDP.

Ani Německo na tom není o mnoho lépe. Plány na zaručené úvěry a odklady splátek daní pro první fázi krize sice přesahovaly 50 % HDP, ale pravděpodobně ambiciózních cílů nebude dosaženo a stimulační balík pro druhou fázi krize dosahuje „jen” zhruba 2,5 % HDP. A nejinak je tomu v Česku, kde se zatím nedaří přesunout pozornost od dočasných výpadků likvidity k „rozumné a chytré” stimulaci poptávky…

Datum vytvoření: 01/07/2020
Jan Bureš, - hlavní ekonom Patria Finance

Open Banking

Komentáře komentáře
Inflace v únoru dál zvolňuje, jsme na cíli a můžeme ještě níž Odchylka inflace oproti únorové prognóze ČNB se tak opět mírně rozšířila z 0,7 p... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ECB míří k červnovému snížení sazeb ECB zůstává nadále pevně zakotvena v módu závislosti na příchozích datech. Ta za... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
Reálná mzda se za poslední dva roky propadla o 11 % Žádná mzdová inflace či mzdová spirála se loni nekonala, protože vysokou inflaci... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek