Přejít k hlavnímu obsahu
Hospodaření většiny zemí EU se pozvolna zlepšuje
Na dluhopisový trh eurozóny už třetím měsícem míří příval nových eur v podobě restartovaného kvantitativního uvolňování ECB, které spolu s jejími reinvestičními nákupy představuje, spolu formuje poptávku a deformuje výnosy. ECB se může pochlubit dalším rozšířením portfolia dluhopisů zúčastněných, jehož hodnota na konci prosince dosáhla necelých 2,6 biliónů eur. V takové konstelaci se pak stávají čísla o hospodaření veřejných financí nebo dluhové statistiky dočasně druhořadými, nicméně stále jde o zajímavé čtení, třeba s ohledem na dlouhodobě stanovená pravidla Unie.

Když se podíváme na plnění tříprocentního kritéria schodku rozpočtu, tak z 22 zemí, které jsou schopny poskytnout Eurostatu data v požadované kvalitě, tak aktuálně (nebo přesněji, na konci září loňského roku) tento parametr neplnila pouze jedna země (Rumunsko), zatímco před třemi lety to byly 3, před pěti pět, deseti osmnáct atp. Dá se tedy vyvodit závěr, že sice hospodaření na dluh zůstává dál oblíbeným, nicméně relativní velikost deficitů jednotlivých zemí v čase alespoň výrazně klesá.

Příznivější vývoj veřejných financí s sebou přináší i menší tlak na růst dluhu, a tak z osmadvaceti zemí Unie překonává historické šedesátiprocentní kritérium už „jen“ polovina. V nejhorších dobách to bylo 17 zemí. Rekordmanem dál zůstává Řecko (178 % HDP) následované Itálií (137 %) a Portugalskem (121 %), zatímco nejnižším dluhem se může pochlubit Estonsko (9 %). ČR si v loňském roce polepšila a je už čtvrtou nejméně zadluženou zemí Unie. A snad jedna drobná možná trochu jedovatá poznámka, zatímco mezi pěti nejméně zadluženými figuruje jen jedna země eurozóny, poslední pětici statečně obsadily pouze země platící eurem.

Tolik asi k posledním statistikám dluhu, které trh nejspíše ještě nějaký čas vzhledem k dostatečné hojnosti eur trápit nebudou. Nezbývá než vyčkat na další zprávy, které nastíní, jak dlouho asi ještě bude ECB dluhopisy v eurozóně nakupovat, pomáhat tak držet jejich výnosy poblíž dna a nepřímo podporovat střadatele, aby hledali jiné alternativy uložení úspor, nebo je raději utratili, protože minimálně letos se výraznější změny výnosů zřejmě nedočkají.

 

Datum vytvoření: 22/01/2020
Petr Dufek - Makroekonom

komentáře
Inflace na osmiletém maximu Lednový inflační skok jde na vrub především potravinám a alkoholu. V přípa... Petr Dufek Makroekonom
Profile picture for user Petr Dufek
Penzijní systém v centru zájmu I když všechny tři varianty můžou být na první pohled pro stát lákavé, pro... Jana Brodani výkonná ředitelka AKAT ČR
Profile picture for user Jana Brodani
ECB startuje velkou revizi měnové politiky, co čekat? Za prvé půjde o vyjasnění definice inflačního cíle. V posledních měsících ... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
nepřehlédněte