Jednak proto, že nemusí být dost času na schválení rozpočtu pro rok 2020, který je v případě Itálie v posledních letech vždy velice pečlivě prověřován v Bruselu. Současně také proto, že by se italské předčasné volby trefily prakticky přesně do plánovaného odchodu Británie z EU (31. října).
Těžko říci, co by v případě takové kumulace rizik ještě mohl předvést německý bund. Jeho desetiletý výnos v uplynulém týdnu propadl
až k -0,60 %, a za stávající politické i ekonomické nejistoty nejsou další poklesy výnosu vyloučené, a to přesto, že německá křivka již do velké míry počítá s poklesem sazeb ECB i rozjezdem politiky QE.
V tomto týdnu budou kromě italské politiky a obchodní války mezi Čínou a USA (Čína po sedmé v řadě oslabila středový kurz pro juan) v centru pozornosti také některá důležitá data. Na prvním místě nás bude zajímat výsledek německého HDP za druhý kvartál - první odhady sousedních zemí v eurozóně ukazují na pokles o 0,1% (q/q). Poslední mizerná čísla z průmyslu ale naznačují, že realita může být nakonec ještě horší.
Z USA může vedle inflace (červenec), přitáhnout pozornost zejména srpnová nálada z New Yorku a Philly Fed - první indikátory toho, jak reagují na poslední eskalaci obchodního napětí američtí podnikatelé.