Přejít k hlavnímu obsahu
Jestřábí hlasy z ČNB nabírají na síle
Od březnového zasedání ČNB se komunikace centrálních bankéřů posunula viditelně jestřábím směrem. Hlavní sdělení, které opakují členové bankovní rady, je jasné – v nejbližší době nepřipadá snižování úrokových sazeb v úvahu.

Z pohledu toho, jak dlouho by mohly sazby setrvat na současných 7 %, se v minulém týdnu vyjádřil nejkonkrétněji guvernér Aleš Michl. Ten tweetoval, že „na snižování sazeb na podzim to nevidí“, což by značilo první pokles sazeb až v roce 2024.

Na podobnou jestřábí vlnu jsou zdá se naladěni i noví členové bankovní rady Jan Procházka a Jan Kubíček. Ti nejenže zatím odmítají debatu o poklesu sazeb, ale dokonce i opatrně zmiňují variantu signalizačního zvýšení sazeb, podobně jako další člen bankovní rady Tomáš Holub. V ČNB tak evidentně narůstá nervozita, a to vzhledem ke všem třem protiinflačním rizikům zmíněným v zimní prognóze.

Za prvé jde o mzdový vývoj, který v prvních dvou měsících roku zrychlil na dvouciferné hodnoty jak v průmyslu, tak ve stavebnictví. Za druhé se z pohledu ČNB komplikuje situace na straně veřejných financí s ohledem na tristní plnění státního rozpočtu, který pravděpodobně skončí v hlubším deficitu, než plánovaných 295 miliard korun. A za třetí stále přetrvávají obavy o ztrátu ukotvenosti inflačních očekávání, což může dokumentovat nejen šetření ČNB mezi nefinančními podniky, ale také oživení na realitním trhu a signály, že si domácnosti na prostředí vyšších úrokových sazeb začínají jednoduše zvykat.

Tento vývoj společně s jestřábími komentáři centrálních bankéřů reflektuje také korunový peněžní trh. Ten v posledních týdnech přecenil výhled na sazby směrem nahoru – aktuálně si dokonce pohrává s myšlenkou ještě jednoho 25bps zvýšení sazeb, přičemž s prvním poklesem sazeb počítá ve druhé polovině roku.

My nadále předpokládáme, že ke startu uvolňování měnové politiky dojde na listopadovém zasedání, nicméně v kontextu současné rétoriky ČNB je rizikem spíše pozdější obrat kormidla, resp. i méně agresivní snížení sazeb, než se kterým v současnosti počítáme (v souhrnu 100bps v Q4 2023). Podobně vážně pracujeme i s rizikem signalizačního zvýšení sazeb, jehož pravděpodobnost v posledních týdnech vcelku podstatně narostla.
 

Datum vytvoření: 19/04/2023
Dominik Rusinko, - analytik ČSOB

linkedin

Komentáře komentáře
Česká ekonomika klesá výrazněji, sazby dolů již v prosinci? Znepokojivý je také pohled do struktury HDP - mezičtvrtletně padají prakticky vš... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
HDP ještě horší než původní odhad Propad hospodářství jasně ilustruje efekt vysoké inflace, která stále likviduje ... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek
Pro aktivaci „Sahmova pravidla“ pro recesi v USA netřeba chodit daleko Samozřejmě, připomeneme-li si poslední tempo růstu HDP či dokonce říjnové maloob... Jan Čermák, analytik ČSOB
Profile picture for user Jan Čermák