Přejít k hlavnímu obsahu
Kdy skončí éra slabé koruny?
Fundamenty stojící za českou korunou se postupně vylepšují. Česká ekonomika poroste v roce 2015 více než dvakrát rychleji než eurozóna a inflace je přitom na obou místech podobná. Díky pomalému růstu mezd také rychlý růst v Česku netlačí vzhůru dovozy a nezhoršuje bilanci se zbytkem světa. Je tomu přesně naopak – rychlý růst jde ruku v ruce s rekordními přebytky obchodní bilance i běžného účtu (450 mld. a 120 mld. korun). Sečteno, podtrženo, nebýt centrální banky, česká koruna výrazně posílí.

Dokud nezačnou výrazněji zrychlovat mzdy a ceny, bude navíc platit, že čím déle bude koruna v intervenčním režimu, tím více by měl rovnovážný měnový kurz posilovat. Odhadujeme, že rovnovážný kurz se bude v druhé polovině příštího roku (nejbližší termín pro exit) pohybovat lehce pod 25,00 EUR/CZK.

To ale neznamená, že koruna po vypnutí intervencí posílí k těmto úrovním. Za prvé proto, že ČNB zůstane pravděpodobně na trhu i po ukončení intervenčního režimu – tj. bude chtít zabránit nadměrným ziskům české měny jednorázovými intervencemi. Za druhé proto, že ČNB, na rozdíl od švýcarské centrální banky, nevypne intervence neočekávaně ze dne na den. Bude chtít dát včasnou komunikací prostor pro včasné před-zajištění slabšího kurzu domácím vývozcům.

Dobrý kurz k zajištění nemusí být ale na trzích k dispozici automaticky. Poslední měsíce ukázaly, že silný spekulativní příliv peněz ze zahraničí do korun, může snížit tržní korunové sazby a zdražit “budoucí” kurz koruny. Na začátku září se proto roční forward na eurokoruně obchodoval hluboko pod intervenční hranicí 27,00 EUR/CZK. Je pravděpodobné, že s blížícím se exitem mohou sázky na posílení koruny růst a forwardové kurzy se budou pohybovat opět hluboko pod 27,00 EUR/CZK – tj. zajištění nemusí být výhodné.

Spekulace na posílení koruny jsou ale dvousečnou hrou. Pokud by jejich objem byl skutečně velký, tedy výrazně by převýšil přebytky českého běžného účtu a zahraničního obchodu, koruna by v okamžité reakci na ukončení intervencí posílit nemusela. Dosavadní objem intervencí ČNB za poslední dva měsíce přitom odhadujeme na zhruba 150 mld. korun (5,5 mld. EUR).

Věříme také, že ČNB bude chtít načasovat exit tak, aby byl tlak na posílení koruny menší než dnes. To znamená, že bude chtít vyčkat minimálně na konec tisku peněz v eurozóně (do září 2016). Pravděpodobnost předčasného ukončení intervencí je proto velice malá. Naopak za větší riziko považujeme prodloužení intervenčního režimu do konce příštího roku. Zvlášť pokud by se ECB rozhodla natáhnout vlastní měnovou expanzi. 

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Datum vytvoření: 25/09/2015
Jan Bureš, - hlavní ekonom Patria Finance

ZK_cena podnikatelů

Komentáře komentáře
Koruna s regionem pod tlakem, nehledě na „opatrnou“ ČNB Částečně to může být dané tím, že část trhu má stále problém s tím „uvěřit” bank... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ČNB snižuje základní sazbu na 5,75 %. Jaký čekat vývoj v příštích měsících? Jedním z argumentů pro opatrnější postup centrální banky je setrvačná inflace ve... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
ČR se sune k zemím s nejnižší inflací v EU Zafungoval vysoký srovnávací základ a vedle toho odeznívají i inflační tlaky při... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek