Nová podzimní prognóza ČNB je více „stagflační“ - přepisuje růst pro tento i příští rok směrem dolů (na 1 % v roce 2024 a na 2,4 % v roce 2025), zatímco inflace byla přepsána směrem vzhůru. My podobně jako centrální banka předpokládáme nárůst inflace ke konci roku dočasně mimo toleranční pásmo (nad 3 %), a pak pozvolný pokles v roce 2025 tak, že průměrná inflace se bude pohybovat lehce nad 2,6 %.

Podle komentářů Aleše Michla bankovní rada aktuálně vnímá stále jako „větší problém“ spíše inflaci než růst. Podle bankovní rady převažují pro-inflační rizika v čele s větší setrvačností inflace služeb a vyššími mzdovými požadavky v soukromém i veřejném sektoru. V této souvislosti může být v prosinci nebo v únoru ve hře i „přerušení“ cyklu uvolňování měnové politiky, jak ostatně Aleš Michl sám explicitně zmínil. My v základním scénáři stále preferujeme variantu, ve které bude centrální banka dál postupovat po 25bps dolů až na 3,5 %, kde pak úrokové sazby na delší období „zaparkuje“.

Pro rok 2025 pak vnímáme pravděpodobně o něco výrazněji protiinflační rizika spojená s horším globálním hospodářským růstem a špatným výkonem německé ekonomiky. To může vést ve finále k výraznějšímu poklesu sazeb v eurozóně a tlačit tak zprostředkovaně na výraznější uvolnění měnových podmínek i v Česku (sazby spíše do blízkosti 3 %).

I když zatím bankovní rada na prvním místě komunikuje inflační rizika, velmi pomalé oživení Německa ji bezesporu není zcela lhostejné. I proto si nechala vypracovat alternativní scénář počítající s výraznějším útlumem hospodářství našich hlavních obchodních partnerů.