V minulosti se na tomto summitu oznamovaly velké plány měnové politiky Fedu i ECB v podobě tzv. kvantitativního uvolňování. Ale jestli bude stejně důležité jako v minulosti, nebo alespoň stejně zajímavé jako zatmění, se teprve uvidí. 

Nechme se (ne)překvapit, zda například Mario Draghi ozřejmí konec masivního tisku nových eur, kterými ECB luxuje dluhopisové trhy zemí eurozóny, nebo zda si tento záměr z obav ze silného eura nechá raději na později…, nejlépe až po německých volbách. A stejně tak, jestli třeba Fed navnadí dosud skeptické finanční trhy na rychlejší růst úrokových sazeb. A rovněž zde je také pravděpodobnější, že nikoliv. Na programu je QT (kvantitativní utahování), a tak o napětí na dluhopisových trzích může být postaráno i bez vyšších sazeb Fedu. Připomeňme, že skeptické trhy od Fedu čekají do konce příštího roku jen jedno zvýšení sazeb. 

Ještě než se pozornost médií přesune od slunce k centrálním bankéřům, čeká finanční trhy nadílka docela zajímavých dat. Už v úterý mezi ně budou patřit první odhady indexů nákupních manažerů v eurozóně. Trhy sází na podobně vysoký výsledek jako minule, takže by se opět mohla potvrdit po letech velmi slušná kondice ekonomik zemí eurozóny, která dokonce alespoň co do rychlosti předčí tu americkou. Další měkká data přijdou na řadu ve středu v podobě amerického ISM a pak zejména v pátek, kdy dojde i na Ifo. Pokud dojde na tržní očekávání trhů, nepůjde sice o další rekord v řadě, ale výsledek může být dostatečně silný na to, aby euru dodal další sílu. Ale to bude až v pátek, kdy pozornost trhů začnou „rozptylovat“ centrální bankéři v Jackson Hole.