Ze březnového záznamu za jejím ponecháním na 1,25 % stojí převážně tři důvody: 

1) neadekvátnost změny CCyB s ohledem na strukturu oživení bankovních úvěrů převážně ve prospěch úvěrů na bydlení s nižší rizikovou váhou

2) kombinace neexistence úvěrových ztrát, kladné reálné úrokové sazby a neuvolněných úvěrových standardů

3) potřeba nového pohledu na CCyB s ohledem na loňské zavedení rezervy na systémová rizika (SyRB).

Březnové ponechání proticyklické kapitálové rezervy bylo v souladu s doporučením, které bralo ohled na stabilní rizika bilancí bank a neuvolněné úvěrové standardy. K tomu se přidává absence úvěrových ztrát a působení kladné reálné úrokové sazby. A to navzdory oživení úvěrů domácnostem, jelikož korporátní úvěry zůstaly v útlumu. Zde část bankovní rady ČNB neshledává CCyB jako vhodný nástroj k vypořádání se se selektivním oživením úvěrového trhu (J. Kubíček), což je také dáno nízkými rizikovými váhami u zajištěných úvěrů na bydlení (J. Seidler). Ilustrativně, rizikové váhy vůči retailu zajištěné nemovitostmi byly v pololetí minulého roku pod 20 %, zatímco vůči podnikům pod 60 %.

Dle záznamů z jednání bankovní rady nás pravděpodobně čeká úprava pohledu na využití proticyklické rezervy s ohledem na využití rezervy ke krytí systémového rizika (SyRB). Ta je stanovena, od počátku letošního roku ve výši 0,5 %, s ohledem na vyhodnocení strukturálních rizik. K oznámení jejímu zavedení došlo v červnu loňského roku, které bylo doplněno zmíněným červencovým snížením proticycklické rezervy o půl procentního bodu. V současné ekonomické situaci je, nejen pro bankovní radu, obtížné odlišit cyklická a strukturální rizika. 

ČNB bude v letošním roce dále jednat o finanční stabilitě 5. června, 11. září (nastavení CCyB) a 27. listopadu.