„90. léta byla celkově docela turbulentní a zajímavá, byl to takový všeobecný kvas, probíhala transformace. A bankovnictví nebylo výjimkou. Já jsem kdysi kdesi napsal, že na začátku tady nebylo nic, pokud jde o bankovnictví. Je to samozřejmě přehnané, protože tady ty banky byl. Byl už systém, kde se vyčlenila centrální banka a oddělilo se komerční bankovnictví. Dokonce tady byli i někteří lidé, kteří v bankách pracovali a měli nějakou představu o tom, jak má moderní banka fungovat,“ říká Pavel Štěpánek k situaci v bankovním sektoru v 90. letech.

Dodává, že bankovní systém byl zatížen dědictvím minulosti a byl podkapitalizován. Dalším problémem bylo, že se i nadále nacházel pod státním vlivem. Neexistovala také dostatečná legislativa, dohled a regulatorní pravidla.

„Snadno se udělovaly bankovní licence. Nové banky začaly fungovat a až pak se začaly projevovat problémy s nedostatkem kapitálu a dlouhodobých zdrojů. Pravděpodobně tam docházelo ke zneužívání postavení manažerů a obchodní praktiky nebyly vždy úplně čisté. Takže ty začátky byly těžké. Dá se to poznat i podle toho, že poměrně značnou část té první transformační dekády sem moc neusilovaly o vstup zahraniční banky. K průlomu došlo, když se rozhodlo o privatizaci velkých bank, kdy bylo rozhodnuto, že banky budou prodány do rukou zahraničních vlastníků,“ přidává Pavel Štěpánek.

Osobně považuje privatizaci za klíčový moment v historii našeho bankovnictví. Zahraniční vlastníci sem přinesli know-how, kvalitní management, kapitál a znalost řízení rizik.

Jaké nejpalčivější problémy se během privatizace bank řešily? Jak zpětně prodej bank Pavel Štěpánek hodnotí? Nebo jak jako šéf České bankovní asociace vnímal období po pádu Lehman Brothers?

To vše si můžete poslechnout na Spotify nebo Apple Podcasts.