Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady. Jeden člen byl pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako vyrovnaná a nevýrazná. Podle guvernéra J. Rusnoka je koruna jen zanedbatelně silnější ve srovnání s prognózou centrální banky. Obecná rizika vidí bankovní rada v další eskalaci obchodních válek a nejistoty okolo Brexitu.

Guvernér znovu zopakoval, že ČNB bude pokračovat v cestě k rovnovážným úrokovým sazbám, které vidí v rozmezí 2,5 % – 3,0 % (3M PRIBOR). Z odpovědí na dotazy také vyplynulo, že se guvernér neobává náhlého výprodeje státních dluhopisů, které jsou i po roce a půl od konce kurzového závazku ze 40 % v držení nerezidentů. Takový krok by znamenal oslabení kurzu koruny a významné odklonění od prognózy. Tisková konference jako celek však měla spíše neutrální vyznění, na což reagovaly trhy oslabením koruny, která se v současnosti obchoduje na úrovni EUR/CZK 25,65.

Česká ekonomika si vyšší úrokové sazby bezpochyby zaslouží. Spotřebitelská inflace se stabilně pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem centrální banky a přehřátý trh práce generuje stále větší mzdové a tudíž i inflační tlaky. Zároveň se reálné úrokové sazby centrální banky stále pohybují v záporných hodnotách a kurz koruny neutahuje měnové podmínky v ekonomice tak, jak centrální banka předpokládala na začátku roku.

V následujících měsících očekáváme, že současné důvody pro utahování měnových podmínek přetrvají a bankovní rada už v listopadu přikročí k dalšímu zvýšení sazeb. V listopadu bude také představena nová makroekonomická prognóza centrální banky, která by měla ukázat zrychlení inflace až na dosah 3 % v prvním čtvrtletí příštího roku z důvodu vyšších cen energií a dalšího růstu mezd. To by měl být hlavní argument pro další zvýšení sazeb ještě v tomto roce.