Přejít k hlavnímu obsahu
ESG, virtuální pobočka a BankID jsou budoucnost. Finanční instituce jsou připraveny, ale stojí před nimi řada výzev.
Ve středu 10. listopadu proběhla v Kongresovém centru České národní banky konference zaměřená na 3 hlavní oblasti – ESG (Environmental, social and corporate governance), virtuální pobočky a bankovní identitu.
ESG

Úvodním slovem na téma ESG konferenci zahájil Tomáš Nidetzký, viceguvernér ČNB, pod jehož záštitou se akce konala. Řekl, že se centrální banka snaží v této oblasti vidět dopředu a reagovat nástroji, které má k dispozici. Zároveň však připomněl, že ESG není ze zákona hlavním posláním ČNB (tím je péče o cenovou stabilitu) a při nedávné debatě o právním předpisu o národní bance se na toto téma nedostalo. Obecně Nidetzký neočekává, že by centrální banky hrály v této oblasti důležitou roli, měly by podle něj vytvářet podmínky pro komerční banky. Na následné diskuzi viceguvernér zmínil, že ČNB se snaží toto téma otvírat na mezinárodních fórech a diskutovat cíle a problémy, nicméně vidí zde velký tlak na prosazovaní věcí bez velké diskuze.

Do diskuze na téma ESG se kromě viceguvernéra zapojili ještě Blanka Beranová (Chief Sustainability Officer ČSOB), Jitka Haubová (členka představenstva KB), Matúš Púll (Chief Sustainability Officer ČS) a Jiří Jirásek (předseda představenstva Národní rozvojové banky). Všichni diskutující se shodli na tom, že vidí velký zájem korporátních klientů o financování projektů ESG, zejména v některých oblastech jako je energetika nebo větší firmy s odběrateli v zahraničí, kteří mají zájem o tzv. uhlíkovou stopu. Jiří Jirásek k tomu dodal, že v ČR existují velké rezervy ve snižování energetické náročnosti, ať už u bydlení nebo u výroby. Národní rozvojová banka (NRB) má na tuto problematiku připraveny zdroje a byla by podle něj velká chyba, pokud by české společnosti tyto trendy ignorovaly.

Debata se také zaměřila na získávání nových lidí do oddělení ESG. Zde panovala shoda na tom, že část z nich musí být pracovníci, kteří se vyznají v datové analýze, jelikož do banky začne vstupovat řada nových, především nefinančních dat. Matúš Púll a Blanka Beranová řekli, že se snaží v České spořitelně a ČSOB hledat takové lidi, kteří se vyznají jak v bankovním prostředí, tak v dalších oborech jako je například energetika. Jitka Haubová se zmínila, že v KB chtějí jít jinou cestou a rozvíjet a vzdělávat stávající zaměstnance, ovšem problémem může být to, kde brát potřebné informace.

Druhou oblast – téma virtuální pobočky – otevřel svojí prezentací Libor Volek (EY). Ten zmínil, že sjednávání produktů vzdáleně se stává celosvětovým trendem, a to díky změně klientských potřeb nebo rychlému nárůstu moderních technologií, které umožňují vzdálený přístup a zároveň splňují regulaci. Nárůst je spojen i s pandemií covidu-19. Banky podle něj čeká řada výzev v této oblasti. Ty se týkají například bezpečnosti dat nebo verifikace vstupních údajů od klientů.

Druhé panelové diskuze na téma virtuálních poboček se zapojili Markéta Klučková (Tribe leader assisted channels ČS), Radek Hájek (Head of distribution ČSOB), Matěj Flaschka (ředitel úseku provozní podopory Kooperativa), Marek Ditz (leader projektu Partners Banka) a Maxim Vrána (sales director EY). Diskutující se shodli na tom, že projekt virtuálních poboček byl na stole již dlouho, klienti mu však nebyli příliš otevřeni a stále radši volali na cal centrum. Covid vše výrazně změnil. Česká spořitelna chce bankéřům umožnit propojení s klienty jako alternativu ke klasickému přístupu. V ČSOB vidí potenciál v poradenství ohledně hypoték, lidé s větší investicí se chtějí podle Radka Hájka poradit osobně. Matěj Flaschka vidí budoucnost prodeje pojištění v kombinaci online a fyzicky. Podle Maxima Vrány je důležité, aby instituce komunikovali na všech kanálech jednotně, tedy aby bankéř věděl, co dělá klient v digitálu a naopak, a to může být nákladné.

Na přetřes přišla v debatě také otázka, zda virtuální pobočka nahradí tu fyzickou. Markéta Klučková, Radek Hájek a Matěj Flaschka se shodli, že fyzické pobočky úplně zrušit nechtějí, vnímají ji jako důležitou součást vztahu klient-banka. Do budoucna však může nastat snižování počtu poboček. S tím souhlasili i Marek Ditz, který řekl, že podle něj pobočky v odlehlých oblastech nebudou ufinancovatelné, případně by pobočka musela zastupovat více bank či pojišťoven. Maxim Vrána dodal, že do budoucna nemusí být model fyzických poboček udržitelný a nastupující generace může situaci změnit.

Poslední část odstartovala prezentace Marka Růžičky (CEO BankID), který zhodnotil fungování BankID za rok činnosti. Alespoň jednou tuto službu využilo 700 000 lidí. Dále pokračoval se svojí prezentací Petr Gába (Produkt manager Trask), který popsal praktickou implementaci BankID v bankách. Na ně navázala diskuze, kde kromě dvou již zmiňovaných pánů diskutovali Petr Kučera (Managing Director CRIF), Dušan Raška (CEO Zaplo a člen představenstva APNU), Tomáš Vaníček (člen představenstva České spořitelny Penzijní společnosti).

Diskutující se shodli, že BankID je velkým skokem dopředu. Došlo k rychlejšímu a levnějšímu ověření klienta. Marek Růžička ocenil odvahu bank vytvořit něco nového. Podle něj se povedlo vytvořit robustní velkou infrastrukturní službu. Tomáš Vaníček dodal, že bank ID pomohlo klientům jeho společnosti uspořit 22 položek, které museli vyplňovat. Došlo také k odstranění chybovosti v datech.

Datum vytvoření: 16/11/2021

zbraslav golf

komentáře
ČNB zpřísňuje podmínky pro poskytování hypoték na předpandemickou úroveň ČNB dnes rozhodla zpřísnit pravidla pro poskytování hypoték. Snížila tak limit L... Jakub Seidler hlavní ekonom ČBA
Profile picture for user seidler
Co čekat od koruny po zasedání ČNB? Hlavním argumentem pro pokračující zisky koruny je skutečnost, že ČNB si je jedn... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
Srpnová inflace výrazně překvapila a zrychlila na 4,1 %, proinflační rizika dále sílí Inflace v srpnu překvapila podstatně rychlejším růstem, oproti červenci o 0,7 %,... Jakub Seidler hlavní ekonom ČBA
Profile picture for user seidler
nepřehlédněte