Tím se aktuální cyklus zpřísňování měnové politiky v Česku s největší pravděpodobností završil. Základní úroková sazba stačila vystoupat
na 2 %, což je stále výrazně pod úrovní neutrální sazby, kterou ČNB odhaduje zhruba o procento výše. I přesto, že ve svém komentáři ČNB zmiňuje možnost budoucího pohybu sazeb oběma směry, podle našeho názoru k dalšímu zvýšení již nedojde. Naopak, v příštím roce očekáváme postupné snižování úroků. 

Ačkoli ČNB přistoupila od srpna 2017 k celkem osmi zvýšením úrokových sazeb a svou přísnější politikou se snažila zkrotit domácí inflační tlaky, ekonomický cyklus byl rychlejší. Než sazby stačily vystoupat do obvyklých úrovní (normalizace měnové politiky) začaly se již v loňském roce projevovat první známky ekonomického zpomalení. 

Především rizika spojená se zahraničním vývojem podle našeho názoru ukončí cyklus zvyšování sazeb i přesto, že inflační tlaky v tuzemsku jsou ještě patrné.  Pokud se v naší ekonomice více projeví slabý zahraniční ekonomický růst, a navíc si dovezeme nízkou inflaci zvenčí, může bankovní rada již v příštím roce rozhodovat o poklesu sazeb a uvolňování měnové politiky. A to i přesto, že náš předpoklad o slabším kurzu koruny bude přes dovozní ceny zvedat inflaci a brzdit její zpomalování, nicméně nezabrání mu. 

Předpokládáme, že by k prvnímu snížení úrokových sazeb mohlo dojít již na počátku příštího roku. Další dva poklesy pak očekáváme ve druhém a čtvrtém kvartále, kdy se dvoutýdenní repo sazba dostane až na 1,25 %. Nízké úrokové sazby se již staly normálem v eurozóně a ČR se k tomuto normálu bude postupně přibližovat. Očekává se, že příští rok by měl ke snížení základních sazeb přistoupit americký Fed, ČNB tak nebude jedinou centrální bankou uvolňující měnové podmínky.

Autor: Helena Horská, hlavní ekonom Raiffeisenbank