Přejít k hlavnímu obsahu
Katarína Kakalíková: Úředníci v Bruselu si myjí ruce, zatímco banky nevědí, co mají dělat
Od prosince by měla platit vyhláška o zastropení mezibankovních poplatků. Ta s sebou kromě pouhého limitu přináší i řadu nařízení, kterými se banky budou muset řídit, ale která nejsou zcela jasná. Zároveň v příštím roce čeká český trh revoluce v podobě Elektronické evidence tržeb (EET). Na to, jak mají banky v následujících měsících postupovat a co mohou očekávat, jsme se zeptali viceprezidentky pro oblast veřejné politiky ve střední Evropě společnosti MasterCard Kataríny Kakalíkové.

Jak se díváte na zastropení mezibankovních poplatků? Nebudou banky nuceny zvýšit jiné poplatky za své služby? 

Jelikož se sníží příjmy na straně vydavatelských bank, je logický a velmi pravděpodobný krok právě zvýšení jejich poplatků nebo zpoplatnění služeb, které doposud byly zdarma. Podobné efekty jsme viděli v každé zemi, kde se mezibankovní poplatky zregulovaly. Osobně si myslím, že banky se tuto situaci budou snažit řešit v krátkém časovém období.

I když dojde ke snížení mezibankovních poplatků, neodnesou to nakonec právě spotřebitelé?

Samozřejmě že ano. Jediný, kdo na tom ušetří, budou velcí obchodníci, kteří už teď měli často výhodné smlouvy. 

Může se snížení poplatků dotknout MasterCard?

Přímým dopadem je snížení příjmů vydavatelských bank, přičemž tyto banky mají naše licence a platí nám za naše služby. My jim ale vycházíme vstříc redukcí nákladů na vydávání karet a radíme jim, jak na regulaci zareagovat inovacemi a novými produkty. I přesto ale nelze tak velký výpadek příjmů bankám vykompenzovat a obáváme se, že banky omezí podporu kartám a edukační aktivity, což je podle nás ten nejhorší dopad. V konečném důsledku může docházet až k omezení finanční gramotnosti. 

Jak by banky měly na regulaci reagovat a co by měly přizpůsobit?

Je toho moc, záleží to však zejména na tom, jestli chtějí banky řešit krátkodobé, střednědobé či dlouhodobé dopady. Jednoduchou možností může být rozvoj portfolií. Velké množství malých a středních podnikatelů stále využívá spotřebitelské účty. To však není optimální. Bylo by optimálnější, kdyby měli byznys účty s byznys kartami, které pro banky mohou být zajímavým zdrojem příjmů při výpadku jiných zdrojů financí. Pro podnikatele jsou tyto karty také výhodné, jelikož jsou spojené například s vedením účetnictví, možnostmi překlenovacích úvěrů, právním poradenstvím atd. Dalším krokem je plánovat do budoucnosti a vyhodnocovat, co funguje a nefunguje. Třeba v některých zemích se vydávaly bezkontaktní karty, ale uživatelé netušili, co s nimi. Navíc nebylo dostatečné množství terminálů. To je zátěž pro banky, jelikož každá taková karta stojí kolem pěti euro a přitom nic nevydělává.

S jakou hlavní problematikou v rámci regulace mezibankovních poplatků se banky potýkají nejvíce?

Banky stále bojují s interpretací regulací mezibankovních poplatků, která se skládá z velkého množství dalších nařízení. Bohužel tato nařízení nejsou velmi jasná a terminologie se mnohdy neshoduje se skutečnou realitou na trhu. Spousta bank se potýká s problémy, jak vůbec danou větu interpretovat a co ta věta znamená. Pak nastupují na řadu právníci, compliance oddělení a tam jsou diskuse těžké. Velká úloha bude právě pro národní regulátory, kteří mají na starost dozor nad dodržováním zákonů. 

V případě nejasností by se tedy měly banky obracet na ČNB?

Určitě, to by měla být právě ta instance, která jim bude schopna potvrdit tu a tu praktiku. Banka se na to už připravuje. Změny budou dost velké a úloha národního regulátora bude dosti obšírná.

Jaká jsou další nařízení pro banky ze strany Bruselu v rámci mezibankovních poplatků?

Je jich více, ale jedním z nejhlavnějších je Povinnost transparentních poplatků pro obchodníky. To znamená, že každá zpracovatelská banka má minimálně jedenkrát do měsíce povinnost informovat obchodníka o každém poplatku zvlášť, za každou kategorii karty a značky. To jsou ale další náklady a byrokratická zátěž pro banky, jelikož spousta (hlavně malých) obchodníků má jednoduché procentní poplatky, o kterých je informována v rámci smlouvy. Banky tak budou muset s každým obchodníkem znovu diskutovat o tom, v jaké podobě informaci o těchto poplatcích podávat. Navíc vzniká problém s tím, od kdy mají banky povinnost tyto informace o tzv. unblended fees poskytovat. Od 9. června 2016 totiž vchází v platnost článek 9, který udává bankám povinnost informovat o každém poplatku jednotlivě, přičemž zakazuje účtovat obchodníkům sdružené poplatky, tzv. blended fees. Povinnost o transparentnosti jednotlivých transakcí je však bankám uložena už d 9. prosince, kdy vychází v platnost článek 12.

Od kdy by podle Vás měly banky tyto informace o unblended fees poskytovat?

Pokud nechtějí být v rozporu s nařízením, tak už od prosince by banky měly poskytovat obchodníkovi údaje identifikující každou jednotlivou transakci. To zahrnuje informace o výšce transakce a měně, ve které mu byla připsána, plus údaje o výšce veškerých poplatků, které s danou transakcí souvisí. Prakticky je však rozhodující článek 9. Bohužel nikdo přesně neví, jak se bude postupovat dál.

Jak se na tento problém dívají úředníci v Bruselu?

Ti si už jen umývají ruce. Národní banky ve většině států dostávají dotazy od bank, protože ty chtějí vědět, co mají dělat a jak, jelikož některé články nejsou zcela jasné. Členské státy vyzvaly Evropskou komisi, aby některé věci objasnila. Ta ale řekla, že jejím problémem není zodpovídat za interpretaci nařízení a tudíž celá věc není její záležitostí. Následně dala členským státům možnost poslat dva až tři dotazy s tím, že se vynasnaží odpovědět. Podle našich informací však k tomu dodnes nedošlo. Další implementační workshop je plánovaný na 6. října.

Kdo je tedy za implementaci zodpovědný?

Národní banky. A na ty by se měly obracet i banky komerční. 

Realizace EET byla z důvodu neschválení jejího zákona v září pozastavena. Je reálné, aby došlo k jejímu zavedení do konce roku 2016?

To se nedá zcela jednoznačně říci. V Česku se jedná o velmi zpolitizovanou dizkusi, přičemž záleží zejména na tom, jak se politici mezi sebou dohodnou. Já osobně si myslím, že EET je součástí neodvratného vývoje, jelikož podobná opatření jsou zavedena už i v okolních zemích. Půjde tedy zejména o detaily a o to, jak budou akceptovatelné pro každou stranu.

EET je technicky nesmírně náročný systém. Jak by fungovala ekonomika v případě, kdyby došlo k jejímu zhroucení, jako tomu bylo například v případě registru vozidel?

Podobné diskuse probíhaly i na Slovensku, když se řešilo zavedení elektronických pokladen. K velkému výpadku ze strany firem ale nikdy nedošlo. Já věřím, že je správné, aby ekonomika fungovala transparentně, takže my tyto kroky podporujeme.

 

Hlavním důvodem zavedení EET je potlačení šedé ekonomiky, nicméně ekonomové tvrdí, že tato opaatření působí spíše kontraproduktivně. Co si o tom myslíte Vy?

Mluvíme-li o šedé ekonomice, musíme připustit, že jedním z faktorů, který má na ni vliv, je i podíl hotovosti v oběhu. Je zde korelace mezi výškou šedé ekonomiky a množstvím el. plateb v zemi. Omezení hotovostních transakcí je tak jednou z metod, jak se s šedou ekonomikou potýkat. I když, my si myslíme, že jednodušší je jistým způsobem pozitivně podporovat elektronické platby a motivovat uživatele, než něco přikazovat.

Nebudou v případě zavedení EET a rozšíření plateb kartou drobní obchodníci nuceni zdražit své zboží?

Poplatky za správu terminálů určitě jsou a je pravda, že pro obchodníky s nižším obratem může být zavedení bezkontaktních plateb mírnou zátěží. Na druhou stranu je třeba si spočítat, kolik obchodníky stojí práce s hotovostí. Obchodníci mnohdy přemýšlí, že momentálně neplatí vůbec nic a v případě zavedení karet budu muset něco platit. To se však tak jednoznačně nedá říct, jelikož náklady s hotovostí jsou. Ať už na bezpečnost, správu, atd. Zavedení karty pak může být ze strany obchodníků bráno také jako služba zákazníkovi.

Jaký by podle Vás byl vhodný způsob podpory elektronických plateb ze strany ministerstva financí?

Těch cest je mnoho. Například v Bulharsku spolupracujeme společně s ministerstvem financí na tzv. Terminalizaci malých a středních obchodníků. To znamená, že MasterCard se uchází o dotace z evropských strukturálních fondů na podporu infrastruktury s tím, že bychom chtěli připravit program na zafinancování terminalizace a podporu akceptace plateb v taxicích pomocí mobilních terminálů. Stát jako takový může vyžadovat možnost elektronického placení, jako třeba v Itálii, nebo nabídnou slevu na dani, což je příklad legislativy v některých zemích. 

V prosinci by mělo být uvedeno v platnost nařízení o zamezení mezibankovních poplatků. Může dojít k rozšíření platebních terminálů mezi obchodníky?

Evropská komise si slibovala velké změny. Nicméně my jsme od začátku varovali, že ten efekt se nedostaví a jediný, kdo na tom vytěží, jsou velcí obchodníci. U těch malých jsou dopady menší a málo viditelné. Jediná země, kde byl zatím dopad značný, bylo Německo, jelikož tam byly tyto poplatky ze strany bank dlouhodobě drženy na vysokých hodnotách a tamní obchodníci díky tomu nepřijímali platby kreditní kartou. 

Není absurdní, že stát, který vydává nařízení o bezhotovostních platbách, tyto platby sám neakceptuje?

Určitě s vámi souhlasím. My tvrdíme, že by iniciativa měla přijít i ze strany zákonodárců. A to právě tím, že budou zavedeny platby kartou na úřadech, poštách a institucích, které patří státu. Bylo by fér, kdyby stát, který vydává regulace, šel také příkladem. Dalším důvodem, proč by stát měl tyto platby podporovat je skutečnost, že by měl neustále pracovat na zlepšování kvality e-governmentu. To neznamená jen, že si najdu formuláře na internetu, ale také si je tam dokážu vyřídit a hlavně i zaplatit. 

Finanční úřady už dnes nestíhají kontrolovat veškeré subjekty. Jak budou fungovat, když dostanou tisíce dalších informací z EET? 

Je pravda, že spousta regulací má takové dopady, které si žádný zákonodárce mnohdy ani neuvědomuje. Stejně tak my teď bojujeme s implementací regulace mezibankovních poplatků. Banky jsou v podstatě ty, které píší smlouvy s obchodníky, mají s nimi denodenní kontakt, a naráz začínají zjišťovat, že vlastně neví, jak napsat smlouvu. To jsou detaily, na které zákonodárci nemyslí při přípravě legislativy. 

Pro které segmenty má smysl zavedení EET? 

Všechny segmenty mohou být zajímavé. Například teď je aktuální diskuze, zdali na ovocném trhu se mají zavést transparentní platby. Já osobně si myslím že rozhodně ano. V Itálii, když si koupíte broskve, tak vám vydají účtenku a vy si ji musíte převzít. Celá diskuze ohledně EET v Čechách je příliš skeptická a chápání toho co je a není šedá ekonomika je bohužel docela laxní.

V západních zemích je zcela normální, že člověk dostává od všeho účtenku?

Ano, to zcela jistě.

Může EET přispět k rozšíření bezkontaktních platebních technologií?

Ono to spolu vysloveně nesouvisí, není tam žádná přímá úměra. Zároveň všechny nové terminály už jsou konstruovány tak, aby přijímaly bezkontaktní platby.

Bude se MC podílet na zavedení EET?

Ačkoliv technologicky jsme schopni provoz systému zabezpečit, spíše se budeme snažit pomoci prostřednictvím našich zkušeností. V současné době již probíhají diskuse na toto téma s ministerstvem financí. 

Jaké změny ze strany Bruselu čekají bankovní sektor v následujících 5 letech?

Podle mě je nevyhnutelná druhá verze regulace mezibankovních poplatků. Nařízení má tzv. review close, které by mělo být za tři až čtyři roky, v rámci kterého evropská komise vyhodnotí výsledky nařízení a následně na ně bude reagovat. Podle mých zkušenosttí se však od regulací neupouští, ale spíše se přitvrzuje. Evropští regulátoři teď také schválí druhou Směrnici o platebních službách, která zavádí spoustu změn pro banky. Ty budou muset svoji infrastrukturu zpřístupnit třetím stranám, tj někomu, kdo v rámci transakcí bude moci nahlédnout na bankovní účty klientů, zdali mají dost financí na svém účtu a následně autorizují platbu. Kromě toho se teď evropská komise začíná zaobírat i tzv. Instant payments. V podstatě jde o to, jak se vyhnout infrastruktuře platebních systémů, aby byla využívána jen infrastruktura bank. Podnikají se také kroky v rámci bezpečnosti plateb. Ať už zavedením druhé směrnice o platebních službách, nebo iniciativy ze strany Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), který se už teď zaobírá směrnicemi o bezpečnosti plateb. Dalším možným krokem je i regulace virtuálních měn a řešení otázky jejich významu v moderní ekonomice.

Jak se díváte Vy na kryptoměny a jejich význam v moderním světě?

My vidíme platební trh jako velmi se rozvíjející a dynamický, tudíž si myslíme, že kryptoměny by si v něm mohly najít své místo. Nejdůležitějším faktorem však pro nás je vytvoření férové konkurence. V tom kontextu je třeba podotknout, že vývoj bankovní infrastruktury stál mnoho let práce a úsilí, přičemž není fér, aby do této infrastruktury něco přišlo a zcela bezplatně a bez námahy v ní obsadilo své místo. Bankovní sektor je regulovaný a stejně tak by měly být i kryptoměny. 

Datum vytvoření: 20/10/2015
komentáře
Rekordní zájem o státní dluhopisy Jen v dubnu se MF podařilo na trhu prodat dluhopisy za 252 mld. korun a vedle zí... Petr Dufek Makroekonom
Profile picture for user Petr Dufek
Jak dopadne bitva „jihu proti severu“ o záchranný fond EU? Zdá se ovšem, že na severu Evropy nový návrh narazí. Hlasy proti zaznívají z Niz... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
Propadlo české HDP více než německé? Investoři se v tuto chvíli zjevně dívají za mizerná aktuální čísla a věří, že dí... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
nepřehlédněte