Přejít k hlavnímu obsahu
ROZHOVORY: Jaký by měl být bankéř budoucnosti?
Tak i na toto téma jsme hledali v březnovém vydání zaměřeném na HR odpověď. Nerozebíráme však jen trendy v náboru, ale věnujeme se také výuce, která je alfou a omegou úspěchu budoucích bankéřů. Jak je na tom tuzemské ekonomické vysoké školství? Jací jsou studenti? A kdo jsou vrcholní akademičtí představitelé svých oborů či manažeři vysokých škol? Otázek by se našel nespočet stejně tak jako odpovědí.

V následujícím rozhovoru tria, které tvoří generální ředitelka BIVS, prorektor VŠE a vedoucí katedry financí na VŠFS. Tedy paní Dr. Martina Mannová, Ing. Petr Dvořák, Ph.D. a JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., najdete odpovědi na mnohé otázky. Jedna je však společná a koresponduje s titulkem, a jak by podle Vás měl vypadat bankéř budoucnosti?

 

MARTINA MANNOVÁ (BIVŠ)

BIVŠ prošel počátkem roku změnami v managementu a také i v akademickém vedení. Jaké jsou vaše cíle pro letošní akademický rok? Kam chcete, aby škola směřovala dlouhodobě? Na co se budete zaměřovat?

Mezi mé priority patří efektivní řízení, rozvoj mezinárodní spolupráce a podpora prakticky orientovaného přístupu ke vzdělávání. 

Ráda bych, aby se studium na BIVŠ kromě vysoké kvality stalo pro studenty i srdeční záležitostí. Aby kromě individuálního přístupu byl pobyt na BIVŠ pro studenty také zážitkem, na který budou rádi vzpomínat. Kde je i úspěšné osobnosti ze světa byznysu dokonale připraví na praktický život. Tak, aby rozšířili řady absolventů BIVŠ, kteří vykazují téměř nulovou nezaměstnanost a často působí ve vysokých manažerských pozicích.

BIVŠ má zahraniční vlastníky. Nebojíte se, že některá rozhodnutí, která budete chtít realizovat, se zadrhnou na schvalovacích procesech?

Se zahraničními vlastníky komunikuji prakticky denně, takže není důvod k obavám.

Nemůže se stát, že pohled ze zahraničí na tuzemské školství může být někdy zkreslen a může se negativně projevit například v očekáváních? Nebo má naopak vztah matka-dcera výhody, případně jaké to z vašeho pohledu jsou?

Fakt, že je Bankovní institut vysoká škola součástí mezinárodního vzdělávacího holdingu COGNOS AG, je jednou z významných výhod studia na BIVŠ. Studenti dnes mohou na partnerských univerzitách, kterých má BIVŠ v různých zemích světa už jedenáct, strávit až rok. 

Pokud by si pro stáž vybrali jinou školu, začneme s ní o partnerství jednat. Jak jsem říkala dříve, na mezinárodní zkušenosti chci při řízení BIVŠ klást velký důraz. 

V čem vidíte momentální úskalí/trendy ve výuce? Například technické školství trpí dlouhodobě nedostatkem studentů. Jak je to s oborem bankovnictví? Připravujete výhledově nějaké novinky pro studenty a absolventy? Spolupracujete například na nějakých programech a stážích s bankami a jinými subjekty?

Z oborů, které lze studovat na BIVŠ, bývá největší zájem právě o bankovní management. Dále pak o oceňování majetku a finance. Díky propojení studia s praxí, mezinárodnímu rozhledu a jazykové vybavenosti naši absolventi vykazují téměř nulovou nezaměstnanost. Mezi naše partnery u všech studijních oborů včetně celoživotního vzdělávání patří banky, firmy a jiné školy, je jich celá řada. A v budoucnu chceme definovat profilové obory BIVŠ. 

Na ně bychom se chtěli maximálně zaměřit. V tuto chvíli mohu říct, že půjde o obory, v nichž je BIVŠ na absolutní špičce. I proto, že je nezaměstnanost našich absolventů téměř nulová, dá se říci, že jsou naše studijní obory dobře nastavené. Konkrétní náplň výuky samozřejmě průběžně a ve spolupráci s dříve uvedenými partnery inovujeme tak, aby reagovala na aktuální trendy a požadavky zájemců o studium, našich partnerů a potřeby trhu práce jako takového. 

V dnešním globalizovaném světě je veliký tlak na management. Ten by měl mít přesah a přehled o trendech v zahraničí. Jaké zahraniční stáže či studijní pobyty jsou nejúspěšnější? S jakými partnerskými institucemi spolupracujete a chcete dále tyto aktivity rozšiřovat? 

V programu Erasmus studenti BIVŠ nejčastěji jezdí na zkušenou do Dánska či Španělska a rovněž jsou uzavřena nová partnerství třeba s univerzitami v Turecku nebo v Litvě. Také se konají letní školy v Německu, dnes nejčastěji ve Frankfurtu nad Mohanem. Novinkou je moderně pojatá jazyková výuka, která studentům umožní složit během studia některou z mezinárodních jazykových zkoušek. 

Co se týče Turecka, pak loni bylo partnerství nově navázáno s vynikající soukromou univerzitou Beykent University v Istanbulu, v Litvě pak s Vilniaus kolegija / University of Applied Sciences. Během letních škol v Německu se o studenty na místě stará německý partner. A co se týče zmiňovaných mezinárodních jazykových zkoušek, které lze na BIVŠ složit, pak v angličtině se jedná o Cambridge English nebo americkou CaMLA, v němčině pak o ÖSD. Mezinárodni jazykové certifikáty opět zvýší šanci absolventů uplatnit se na trhu práce a samozřejmě pomohou i při získávání praxe v zahraničí. 

Jak úspěšní jsou vaši absolventi po dokončení školy? Pořádáte setkání absolventů se studenty?

Podle průzkumu Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK v Praze měli v roce 2013 všichni absolventi BIVŠ skoro rok po ukončení studia práci. Bakaláři z BIVŠ vykazovali 4,3% míru nezaměstnanosti, přičemž u vysokých škol celkem se jednalo o 8 %. Magistři byli bez práce ve 3,2 % případů, u vysokých škol celkem to bylo 4,5 %. Setkání s absolventy samozřejmě pořádáme, v současné době vzniká Klub absolventů, vždy na podzim pořádáme také Absolventské fórum apod.

Bankovní institut do loňského podzimu absolvovalo více než 11 840 studentů. Největší zájem bývá o bankovní management - kvůli skvělému uplatnění na trhu práce. Šance absolventů nejen tohoto oboru přitom významně zvyšuje dříve debatovaná spolupráce školy, bank a firem, a tedy získávání praxe už během studia. Velký zájem je také o obory oceňování majetku, finance a informační technologie a management, škola má mimo jiné špičkově vybavenou IT laboratoř věrně simulující bankovní prostředí. Roli samozřejmě hraje také rostoucí elektronická komunikace ve všech oblastech, bankovnictví nevyjímaje. Usnadňuje lidem život a umožňuje dostupnost služeb 24 hodin denně 7 dní v týdnu.  

Velmi zajímavým produktem, který nabízíte, je certifikace osob. Nám tematicky nejbližší je certifikát pro odhadce nemovitostí pro bankovní účely. Jak vznikla vlastně tato myšlenka?  

Jde o logické propojení praktických potřeb bankovního trhu a možností a znalostí školy. A nejen pro banky připravujeme vzdělávací semináře na míru, propojujeme studentské i vědecké práce s požadavky bankovního sektoru apod. 

BIVŠ je tak certifikačním orgánem pro banky, jejich zaměstnanci potřebují každé dva roky obnovovat certifikace a my jim to umožňujeme. Kromě toho pro naše partnerské subjekty, kam patří i banky, připravujeme vzdělávací semináře na míru, propojujeme studentské práce s požadavky bankovního sektoru, a tím přispíváme k lepšímu uplatnění našich absolventů na trhu práce.   

BIVŠ sídlí v pronajaté budově; neuvažujete o vlastních prostorách?

V současné době nikoliv. Naopak bychom rádi naše stávající prostředí vylepšili tak, aby bylo příjemnějším místem. Studenti designu z naší partnerské školy v Německu, která patří do vzdělávací rodiny COGNOS AG, by měli navrhnout a realizovat změnu interiéru BIVŠ v pražských Stodůlkách. 

Vloni se váš časopis Socioekonomické a humanitní studie stal recenzovaným časopisem a usilujete o zařazení do SCOPUSU. Co vás vedlo k tomuto kroku?

Fakt, že byl náš odborný časopis zařazen do akreditovaných tiskovin schválených Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace samozřejmě zvyšuje prestiž BIVŠ. Odborně recenzované statě z oblasti socioekonomických a humanitních věd rozšiřují obzory lidem, kteří už něco vědí a mají potřebu, touhu, věnovat se vědecké činnosti více do hloubky. Prestiž školy se zcela jistě odvíjí od její kvality. Po odborné stránce jsou to pedagogové, kteří se na ní podílí, a práce, které na škole vznikají. Jde o výzkumné studie, grantové projekty či právě o odborné časopisy, v součtu tedy o vědeckou práci akademické sféry. Proto považujeme za úspěch, že byl náš odborný časopis zařazen do akreditovaných tiskovin schválených Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace. 

Jak by podle Vás měl vypadat bankéř budoucnosti? Jaké by měly být jeho schopnosti a dovednosti?

Kvalitní vzdělání, znalost cizích jazyků, mezinárodní rozhled a efektivní využívání informačních a komunikačních technologií mají být přirozeností bankéře budoucnosti. Přitom má být lidský, empatický a mít srdce na pravém místě. Jednoduše řečeno to bude člověk, s kterým budou klienti rádi řešit své záležitosti. 

V dnešní rychlé době, kterou symbolizuje až určitý informační přetlak, jsou to právě empatie, pozitivní emoce a příjemný zážitek, díky kterému si lidi, jejichž samozřejmou výbavou jsou znalosti, kvalita a lidskost, dobře pamatujeme.     

 

Martina Mannová, generální ředitelka Bankovního institutu vysoké školy

Dr. Martina Mannová je generální ředitelkou a členkou představenstva první soukromé vysoké školy v České republice - Bankovního institutu. K jejím prioritám ve vedení BIVŠ, která je součástí mezinárodního vzdělávacího holdingu COGNOS AG, patří efektivní řízení, rozvoj mezinárodní spolupráce a podpora prakticky orientovaného přístupu ke vzdělávání.

Martina Mannová vystudovala Univerzitu Martina Luthera v Halle, kde získala i doktorát na Institutu fyzikální chemie. Téměř patnáct let pracovala v mezinárodní poradenské společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Jako výkonná ředitelka pro Českou republiku měla na starosti řízení strategických projektů velkých společností v ČR i zahraničí. Rovněž byla ředitelkou projektové kanceláře Českých drah a řadu let měla na starosti řízení velkých strategických projektů z různých oblastí. Martina Mannová hovoří plynně německy a anglicky.

 

PETR DVOŘÁK (VŠE)

VŠE je největší ekonomickou univerzitou v zemi, každoročně „vychrlí“ tisíce absolventů. Zdaleka ne všichni pak najdou uplatnění. Velká část vůbec a mnoho z nich pak mimo své zaměření. Jaký je podle Vás lék nebo návod na úspěšné navázání na profesionální kariéru?

Předně bych chtěl zdůraznit, že absolventi VŠE stále nacházejí dobré uplatnění, protože jsou velmi flexibilní a okruh firem a pracovních míst, které mohou zastávat, je velmi široký. Podmínkou pro adekvátní uplatnění dnes je, že absolvent rozumí moderní ekonomii, aktivně hovoří nejen anglicky, ale nejlépe i dalšími cizími jazyky, přesvědčivě ovládá i prezentační techniky a má i určité praktické zkušenosti. A návod jak být úspěšný? Využít období vysokoškolského studia skutečně naplno, škola dnes dává až netušené možnosti především těm, kteří mají zájem a sami se chtějí naučit co nejvíce. Je nesmírná škoda pro každého, kdo toho nedokáže využít.

Myslíte si, že jsou zvýhodněni studenti, kteří se už na škole pracovně angažovali?

Absolventi, kteří kromě nabytých teoretických znalostí mohou nabídnout již i nějaké pracovní zkušenosti, mají určitě výhodu. Pokud pracují již během studia, potom často pokračují i po jeho ukončení u stejného zaměstnavatele a přechod do plného zaměstnání je u nich plynulý. Pracovní zkušenosti nabyté během studia pro ně mohou být výhodou i při hledání nového zaměstnání, protože firmy u nich předpokládají rychlejší a snazší zapracování. Na druhé straně by ovšem zaměstnání při studiu nemělo jít na úkor studia. Jedině kvalitní do hloubky jdoucí studium totiž může dát absolventovi dlouhodobější konkurenční výhodu. Pokud kvůli práci studium šidí, může na tom možná krátkodobě vydělat, ale v delším horizontu na to určitě doplatí. Později při plném pracovním zatížení většinou již nemá dostatek času na systematické hlubší studium, což ho potom může brzdit ve větším rozvoji profesní kariéry. No a v neposlední řadě mám někdy obavu, aby absolventi, kteří během studia již naplno pracovali, nezačínali svoji profesní dráhu poněkud „unavení“.  

Mnohdy za neúspěchem stojí jazyková bariéra. Myslíte si, že jsou studenti, kteří strávili třeba část studií v zahraničí, následně zvýhodněni?

Zahraniční studijní pobyty jsou pro budoucí uplatnění velmi důležité, a proto je naše univerzita velmi podporuje a rozvíjí v tomto směru intenzívní spolupráci s řadou významných univerzit po celém světě. S rostoucím počtem vyjíždějících studentů se situace vyvíjí tak, že se dnes pobyt na zahraniční škole skoro stává podmínkou pro budoucí zajímavé zaměstnání. Studium v zahraničí totiž významně přispívá nejen ke zdokonalení jazykových znalostí, ale i k rozvoji celé osobnosti. Studenti získávají mnohem větší sebevědomí, mnohdy i zajímavé kontakty, jsou i samostatnější a dokážou lépe řešit nejrůznější situace, zkrátka celkově jsou daleko lépe připraveni na práci v dnešním globalizovaném světě.

Jak přistupujete na VŠE k zahraničním stážím? Co vám nejvíce funguje?

Vysoká škola ekonomická začala již v 90. letech budovat rozsáhlou síť zahraničních partnerských škol a dnes v této oblasti patří mezi nejlepší vysoké školy u nás. Díky tomu dnes škola může zejména v rámci programu Erasmus posílat na výměnné pobyty každoročně téměř 800 studentů na více než 150 prestižních univerzit po celém světě. Naše škola však finančně podporuje i takové formy, kdy si studenti sami najdou zahraniční univerzitu a dojednají si na ní semestrální studijní pobyt.

Studentská komunita musí být obrovská, jak zde funguje? Které skupiny byste vyzdvihnul? (Například klub investorů apod.)?

VŠE je známá tím, že zde působí řada studentských spolků (jejich počet se blíží ke stovce), z nichž mnohé z nich za sebou již mají poměrně dlouhou tradici. Díky nim prakticky není dne, aby se na VŠE nekonala zajímavá beseda, odborná diskuse, kulturní či sportovní akce.

Mnoho studentů VŠE chodí na stáže do různých společností. Řídíte tyto aktivity nějak centrálně, nebo to necháváte na studentech samých?

Většinou si studenti dojednávají své působení v různých firmách sami. Škola si však uvědomuje, že budoucí uplatnění absolventů je významným kritériem její úspěšnosti, a proto se snaží zprostředkovat kontakty mezi firmami a studenty. Například každoroční Šance, na které hledají firmy nové talenty, se stala velmi oblíbenou jak mezi studenty, tak zúčastněnými firmami. V rámci některých programů je praxe součástí studijního plánu a tam potom i škola sama aktivně možné stáže pro studenty vyhledává.

V čem jsou podle Vás největší nedostatky vysokého školství v ČR? A naopak, co jsou jeho největší pozitiva?

Domnívám se, že vysoké školy u nás ne v dostatečné míře uplatňují aktivní formy výuky, které by dávaly studentům nejen potřebné znalosti, ale i schopnosti je aktivně využívat pro řešení konkrétních problémů a ekonomické rozhodování. Na druhé straně je pro nás pozitivní zprávou, že naši studenti, kteří vyjíždějí na zahraniční univerzity, nemají problém zvládnout úspěšně studium na těchto školách, neboli v konkurenci se studenty těchto škol plně obstojí. 

Co vás osobně přivedlo k dráze akademika? 

Asi to byla na jedné straně touha mít možnost celý život poznávat nové a na straně druhé mít možnost to předávat i mladé generaci. Obojí má v sobě velké kouzlo.

Jak by podle Vás měl vypadat bankéř budoucnosti? Jaké by měly být jeho schopnosti a dovednosti?

To je velmi těžká otázka, protože bankovnictví se dnes velmi rychle mění a odhadnout, jak bude vypadat za pár let, se s určitostí nedá. Očekával bych ale, že bankéř v budoucnosti určitě bude muset mít široký rozhled jak v oblasti ekonomické, tak i právní a IT, bude se muset dobře orientovat ve stále komplikovanější bankovní regulaci tak, aby v jejím rámci dokázal přijímat dostatečně odvážná řešení znamenající prosperitu, ale i stabilitu banky. Bude to však muset být hlavně vizionář, který dokáže správně a včas rozpoznat měnící se potřeby svých klientů a nabídnout jim adekvátní produkty dříve než konkurence. V neposlední řadě by si však měl uchovat i určitou pokoru před finančními trhy, jejichž vývoj nepůjde nikdy na sto procent předpovědět, a proto budou vždy přinášet nová rizika, se kterými si bude muset umět poradit. 

 

Petr Dvořákprorektor pro studijní a pedagogickou činnost Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE)

Petr Dvořák v současné době působí jako prorektor pro studijní a pedagogickou činnost na Vysoké škole ekonomické v Praze a současně i jako garant oboru Bankovnictví a pojišťovnictví, v letech 2006-14 zastával funkci děkana Fakulty financí a účetnictví. Je absolventem oboru finance na VŠE a ve shodném oboru se zde i habilitoval. Jeho odborným zaměřením je zejména oblast komerčního bankovnictví a finančních derivátů, k této problematice napsal řadu odborných článků i knižních publikací. V rámci svého pedagogického působení je jeho prioritou vychovávat absolventy dobře připravené pro práci v bankovnictví v českých i mezinárodních podmínkách.

 

OTAKAR SCHLOSSBERGER (VŠFS)

Pane doktore, co Vás přimělo odejít ze soukromého sektoru a stát se akademikem?

Moje působení v akademické sféře nebylo rozhodnutí ze dne na den. Má to delší historii. Již na střední škole jsem uvažoval o povolání učitele, konkrétně v předmětech deskriptivní geometrie, matematika a fyzika. Jenže to víte, nakonec jsem si zvolil povolání zaměřené do oblasti bankovnictví, neboť jsem vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, tehdejší obor finance a úvěr. Dnes bychom to mohli považovat jako obor bankovnictví a pojišťovnictví s tím, že jsme studovali také oblast podnikových i veřejných financí. Po škole jsem nastoupil do Státní banky českoslovanské na pobočku do Bruntálu, ale po krátkém čase jsem přešel, mj. i z osobních důvodů, do Prahy na Hlavní ústav pro ČR SBČS. Již tam jsme byli vedeni k tomu, abychom prováděli školení pracovníků poboček. Právě tam jsem se poprvé tváří v tvář seznámil s lektorskou činností. Po roce 1989 jsem byl delimitován do nové Komerční banky. V rámci své aktivity jsme v devadesátých letech, kromě své běžné pracovní činnosti, museli provádět školení a kursy pro nové příchozí lidi do bankovnictví. V roce 1996 jsem byl osloven panem doc. Dvořákem, dnes prorektorem VŠE a tehdejším vedoucím katedry bankovnictví a pojišťovnictví, abych vytvořil praktičtěji zaměřený předmět do oblasti bankovního provozu, tedy platebního styku. Na nabídku jsem samozřejmě kývnul a vytvořil předmět, který vyučuji na VŠE dodnes pod názvem Platební operace. Kromě toho jsem začal působit také v soukromém vysokém školství, a to od počátku – tedy roku 1999. Přitom jsem stále pracoval v bankovnictví na poměrně odpovědných manažerských pozicích a působil jsem také poměrně aktivně v České bankovní asociaci. V roce 2002 jsem byl zvolen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR prvním finančním arbitrem v ČR v historii naší země, ale pedagogicky jsem působil nadále. Po mé pětileté misi v pozici finančního arbitra přišla sice nabídka pracovat opět ve finančním sektoru, tentokrát v tzv. „družstevním bankovnictví“, ale zároveň jsem byl osloven, abych se věnoval také vedení katedry na Vysoké škole finanční a správní. Nakonec jsem se rozhodl plně věnovat své znalosti a zkušenosti pro výchovu nové bankovní generace. Takže lze říci, že jsem tak úplně soukromý sektor neopustil, neboť Vysoká škola finanční a správní je první soukromou ekonomickou univerzitou v České republice. I nadále však vyučuji svůj již „historický“ předmět na VŠE v Praze.  

Čím podle Vás nejvíce trpí dnešní vysoké školství?

Myslím si, že existuje velice široká nabídka různých vysokých škol, které vyučují obory, které v praxi téměř nenaleznou uplatnění. Podle mého názoru není úplně dobře provázáno vzdělávání s uplatněním. Stále se lze setkat v praxi např. v bankách s tím, že na pozici bankovního pracovníka je člověk, který má sice VŠ, ale je např. učitel, strojař či psycholog. Samozřejmě se tito lidé dokáží za nějaký čas práci naučit, to je jasné, ale stává se, že je práce nebaví a pak je to také vidět na vztahu klient – banka. Další problém, který je patrný v této době, je nižší počet studentů na daný počet vysokých škol. To může mít dopad pak na kvalitu přijímaných studentů. Určitě problémů je více, ale ne všechny se promítají do běžného života pedagoga. Samostatnou kapitolou je oblast vědy a výzkumu, jak primárního, tak aplikovaného. 

Jací jsou dnešní studenti, například když srovnáte ty na VŠFS s těmi na VŠE?

Jsou v podstatě stejní. Ještě před časem jsem jisté rozdíly poznával, ale poslední dva roky zjišťuji, že úroveň studentů je srovnatelná. Dokonce bych řekl, a to asi proto, že studenty na soukromé škole znám lépe, že jsou aktivnější, pozornější, mají zájem o studovaný obor, což se projevuje v různých dalších jejich aktivitách. Např. studenti si sami ze své iniciativy založili Investiční klub, pořádají semináře s odborníky z praxe, vyměňují si názory na různé oblasti finančních trhů, komentují různá témata a tyto komentáře publikují na svých internetových stránkách.  

Nelze však zapomenout, že studenti soukromé vysoké školy si studium platí, tudíž je stále více možno sledovat, že si studia váží, docházejí na přednášky i semináře a využívají možnosti bližšího kontaktu s pedagogem, neboť přeci jen máme méně studentů na oboru, než je tomu na veřejné vysoké škole. 

Jaké metody výuky preferujete a které se Vám nejvíce osvědčily?

Já se držím klasických osvědčených metod osobního výkladu s prezentacemi, které jsou studentům dostupné v našem informačním systému. Pokud má pedagog zkušenosti z praxe, tak je to k nezaplacení. Nicméně zkoušíme i tzv. distanční formu studia prostřednictvím počítače, kdy studenti a pedagog jsou v určitém čase spojení počítačovou síti na dálku a plní jisté úkoly zadané pedagogem. Naši studenti mají přístup na různé finanční internetové stránky vybraných finančních institucí, které jsou partnery naší univerzity a mohou si prakticky simulovat různé finanční obchody zejména z oblasti investičních nástrojů. Rád bych zejména na bakalářském studiu rozšířil praktické prvky některých pracovních aktivit, které musí bankovní pracovník činit při styku s klientem. Možná se nám podaří získat možnost simulovat činnost bankéře v rámci bankovního SW. 

Pokud byste měl zhodnotit poptávku po oborech se zaměřením na finance, jak se v čase vyvíjela?

Poptávku případných studentů mohu hodnotit pouze z pohledu člověka, který působí v soukromém vysokém školství. V současné době nabízíme zájemcům o studium bakalářské studijní obory zaměřené do Bankovnictví, Pojišťovnictví, ale také do oblasti Řízení podniku a podnikových financí. Největší zájem (počítáno na stovky studentů) je o obor Řízení podniku a podnikové finance, o obory Bankovnictví a Pojišťovnictví je zájem o něco nižší již s ohledem na jejich větší specializaci. Nicméně i zde lze říci, že zájem je v desítkách studentů, ve většině případů jak v prezenční, tak kombinované formě studia. Do nedávna jsme nabízeli také obor Veřejné finance, ale o tento druh specializace na naší soukromé univerzitě nebyl jaksi zájem, proto vedení univerzity rozhodlo o jeho zrušení. V rámci magisterského studia nabízíme obor Finance a finanční služby, Pojišťovnictví a opět Řízení podniku a podnikové finance. I na tomto stupni vzdělávání je největší zájem o obor zaměřený do podnikových financí, pak finančních služeb a Pojišťovnictví. Lze zdůraznit, že jsme jedna z mála univerzit či vysokých škol v ČR, která prozatím nabízí studentům možnost studovat jako samostatné obory Bankovnictví či Pojišťovnictví, resp. Finance a finanční služby a Pojišťovnictví. Řekl bych, že poptávka po těchto oborech koreluje s demografickou křivkou absolventů středních škol. 

VŠFS pokrývá všechny fáze studentského života, dokonce začínáte už mateřskou školou. Myslíte si, že někdy v budoucnu by se našel absolvent, který by prošel všechny fáze vzdělávání na vašich školách?

A proč ne? Jenže já se toho asi už nedožiji, neboť tzv. Kouzelné školy, které jsou představovány mateřskou školkou a pak základní školou, fungují teprve několik let. Takže když si představím tříletého capartíka, který začne navštěvovat naší mateřinku, tak za dvacet let mně bude skoro osmdesát… Ale možné to určitě je. Společenství škol začíná u nás právě mateřskou školou a končí univerzitním vzděláváním na úrovni doktorského studia, právě v oboru Finance. 

Co je podle Vás v dnešním konkurenčním prostoru tím „WOW“ faktorem, který přiláká studenty k finančním oborům?

Snad atraktivnost pracoviště, jistý adrenalin pro ty absolventy, kteří budou mít na starosti investiční produkty svých klientů, možnost mezinárodní spolupráce v soukromých financích, výborná znalost jazyků, která je v současném bankovnictví a pojišťovnictví samozřejmostí… Řada našich studentů v poměrně krátké době zastává vysoké manažerské pozice, a to nejen v bankách, ale i dalších finančních institucích. A nejde jen o manažery, ale o odborné specialisty ve finanční oblasti. Naše univerzita věnuje velkou pozornost názorům absolventů jak bakalářského, tak magisterského či doktorského stupně vzdělání. Naši kolegové z katedry sociologie zpracovávají různé studie a analýzy, se kterými seznamují nejen vedení univerzity, ale také naše studenty. Z těchto analýz mimo jiné vyplývá, že studenti oceňují, že na univerzitě působí významní odborníci jak z oblasti teorie, tak praxe. 

Popište, jak by mělo podle Vás vypadat vzdělání budoucnosti?

No, jsem v tom dosti konzervativní. Již nyní se objevují na různých školách různé moderní didaktické metody zaměřené např. na větší využití tzv. „chytrých aplikací“, nicméně jsem stále názoru, že nelze nahradit „teplé lidské slovo“ z přímého kontaktu vyučujícího se studentem. Protože jsem reprezentant soukromé vysoké školy, která přeci jen nemá ve studijních skupinách stovky studentů, lze již nyní využívat možná lépe než na velkých veřejných školách osobní kontakt mezi studentem a pedagogem. Jsem názoru, že právě tento kontakt přináší studentům největší přidanou hodnotu než nějaké virtuální neosobní prostředí. Jsem přesvědčen, že stále osobní kontakt bude jedním z hlavních prvků výuky i v blízké budoucnosti. Do daleka nehledím. A určitě bychom měli větší důraz klást při vzdělávání studentů na etiku v bankovnictví. 

Jak by podle Vás měl vypadat bankéř budoucnosti? Jaké by měly být jeho schopnosti a dovednosti?

Co je to budoucnost? Já žiji nyní a směřuji k tomu, abych se snažil vychovávat studenty pro dobu současnou. Tu současnost ale chápejte tak, že to je „dnešek“ + 20 až 30 let. Myslím, že nejsem schopen domyslet, jaký vývoj bude mít technika či technologie, které se v bankovnictví budou užívat. Vývoj v této oblasti jde stále rychleji a rychleji. Je dobře, že banky využívají nové technologie zejména pro rutinní produkty a služby, ale jsem názoru, že osobní kontakt bankéře a klienta je nezastupitelný. Jaký by měl být bankéř budoucnosti? Empatický, vzdělaný, odborně fundovaný a komunikativní. A jaké vlastnosti by mít neměl? To si snad čtenáři domyslí sami! 

 

Otakar SchlossbergerVedoucí katedry financí na Vysoké škole finanční a správní

Je absolventem oboru finance a úvěr na Vysoké škole ekonomické v Praze (1981), práva na Univerzitě Karlově v Praze (1991) a doktorského studia oboru finance na Vysoké škole ekonomické v Praze (2007). Od roku 1981 působil v bankovnictví jako úvěrový ekonom, později pracoval na Hlavním ústavu pro ČR. Od roku 1990 se pohyboval v komerčním bankovnictví, nejprve v Komerční bance v různých odborných a manažerských pozicích na úrovni ředitele oboru a ředitele sekce. Od roku 2000 krátce působil v České spořitelně a Raiffeisenbank, opět jako ředitel odboru. V roce 2002 byl zvolen jako historicky první finanční arbitr České republiky. Toto funkci vykonával v I. funkčním období v letech 2003 – 2007. Poté tři roky vykonával funkci předsedy představenstva společnosti Akcenta, spořitelního a úvěrního družstva.

Ve vysokém školství se pohybuje od roku 1996, nejprve na Vysoké škole ekonomické na katedře bankovnictví a pojišťovnictví, kde působí dodnes. Od roku 1999 pak také v soukromém vysokém školství. Nejdříve pracoval jako vedoucí katedry finančních obchodů v Bankovním institutu vysoká škola, kde později vykonával funkci prorektora pro magisterské studium. Od roku 2010 působí jako vedoucí katedry financí na Vysoké škole finanční a správní. 

Je autorem řady publikací a desítek odborných a vědeckých článků a pojednání, zúčastňuje se vědeckých konferencí vč. zahraničních. Je ženatý a má dospělého syna. 

 

 

Datum vytvoření: 17/03/2015
-- Redakce
komentáře
Rekordní zájem o státní dluhopisy Jen v dubnu se MF podařilo na trhu prodat dluhopisy za 252 mld. korun a vedle zí... Petr Dufek Makroekonom
Profile picture for user Petr Dufek
Jak dopadne bitva „jihu proti severu“ o záchranný fond EU? Zdá se ovšem, že na severu Evropy nový návrh narazí. Hlasy proti zaznívají z Niz... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
Propadlo české HDP více než německé? Investoři se v tuto chvíli zjevně dívají za mizerná aktuální čísla a věří, že dí... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
nepřehlédněte