Bez reakce se obešlo i čtvrteční zasedání Evropské centrální banky, které přineslo de facto jen potvrzení stávajících podmínek. ECB sice zlepšila svůj výhled na růst evropské ekonomiky a zvýšila i odhad inflace, nadále ovšem hodlá pokračovat v intenzivních nákupech na dluhopisovém trhu a případné zpřísňování politiky zdaleka není na pořadu dne.

Nadcházející týden toho z pohledu makroekonomických dat mnoho nenabízí a pozornost trhu tak bude poutat primárně měnověpolitické zasedání amerického Fedu. Ten oficiálně nadále razí tezi, že vzedmutí americké inflace – která za květen dosáhla již 5,0 % a překonala tak očekávaných 4,7 % meziročně – je pouze dočasného charakteru a nejedná se o strukturální fenomén. A jelikož je kromě péče o cenovou stabilitu součástí mandátu Fedu i snaha o dosahování plné zaměstnanost – ke které mají Spojené státy s aktuální nezaměstnaností na úrovni 5,8 % oproti předkrizovým 3,5 % stále daleko – není podle bankéřů zpřísňování politiky na stole.

Fed se ovšem musí chtě nechtě nějak postavit k faktu, že obavy z inflace napříč americkou společností sílí, k čemuž dopomáhají i tvrdá data z některých sektorů ekonomiky, kde cenová dynamika dosahuje dlouho neviděných hodnot. Podle našeho názoru ovšem Fed bude v rétorické rovině držet stávající linii i tentokrát a dočkáme se tak opětovného zdůraznění přechodného charakteru inflace, statistických efektů a logistických komplikací, které by měly brzy odeznít. Teprve v srpnu předpokládáme, že by Fed mohl oficiálně oznámit úmysl začít postupně tlumit program nákupů aktiv, a to pravděpodobně s účinností od prvního čtvrtletí roku 2022.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank