Nejbližší zasedání ECB je naplánováno až za pět týdnů, i proto se šéfka centrální banky k žádnému z těchto tří scénářů předem nezavázala. Ke konci dubna už by totiž mohlo být jasnější, zda blízkovýchodní konflikt vyústí pouze v dočasný šok, nebo zda půjde o významnější stagflační zásah do ekonomiky, který si vyžádá razantnější reakci ze strany centrální banky.  

Jedna věc však zazněla z úst Ch. Lagarde zcela jednoznačně – centrální banka nebude se svou reakcí dlouho váhat. Jde o jasný signál, že ECB je dnes mentálně nastavena jinak než v letech 2022–2023, kdy s odpovědí na mimořádný inflační šok vyčkávala příliš dlouho. Tuto chybu nyní banka nechce opakovat, primárně z obav o ztrátu kredibility. I proto je při pohledu na klíčové světové centrální banky právě ECB tou nejvíce náchylnou ke zpřísnění měnové politiky v reakci na probíhající stagflační šok.  

Trhy aktuálně počítají hned s trojím zvýšením sazeb, v souhrnu o 75 bazických bodů do konce letošního roku. Tyto sázky nám nadále připadají až příliš agresivní – pokud by konflikt skončil v nejbližších týdnech, máme za to, že ECB nebude nucena takto razantně zvedat sazby. V případě, že se konflikt na Blízkém východě protáhne a nebude mít rychlé řešení, je však razantnější zpřísnění měnové politiky nepochybně na stole. 

Celkově považujeme nejbližší dva až tři týdny za klíčové z hlediska toho, zda ekonomika projde jen krátkodobým výkyvem, nebo zda situace přeroste v náš zátěžový scénář, který počítá v eurozóně i Česku s citelně horším výhledem pro inflaci a hospodářský růst, stejně jako vyššími úrokovými sazbami.