První čtyři dny minulého týdne koruna prozívala v okolí EUR/CZK 25,40. Páteční údaj o tuzemské inflaci ji nicméně přece jen k nějaké akci donutil. Zatímco trh vyhlížel meziroční dynamiku spotřebitelských cen na úrovni 3,6 %, a Česká národní banka na 3,1 %, skutečnost nakonec přinesla 4,1 %. Tržní sázky na růst tuzemských sazeb v návaznosti na tuto zprávu mírně narostly a s sebou vzaly i korunu, která si tak připsala posílení na EUR/CZK 25,35.

Druhou zajímavou měnověpolitickou událostí posledních dnů pak bylo čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. Ta podle očekávání zvýšila ve své nové makroekonomické prognóze výhled na inflaci (letos 2,2 namísto 1,9 %), i HDP (5,0 namísto 4,6 %). Navzdory těmto změnám není ECB aktuálním inflačním vývojem znepokojena, a považuje jej za dočasné vzedmutí. Lepší než očekávaný stav evropských ekonomik ovšem centrální banku již přiměl mírně utlumit probíhající program nákupů aktiv PEPP. Jak výrazné toto snížení bude paní Lagardeová sice neupřesnila, ovšem podle našeho odhadu by se nákupy mohly v posledním kvartále letošního roku vrátit na úroveň z března, tedy před jejich jarním ad-hoc navýšením. Namísto současných 80-90 miliard EUR měsíčně bychom se tak nyní mohli dočkat přibližně 60-70 miliard EUR.

Nadcházející týden bude patřit primárně datům ze Spojených států. Zde bude prim hrát úterní údaj o spotřebitelské inflaci za měsíc srpen. Červencový výsledek na úrovni
5,4 % meziročně dodal kredibilitu pozici, kterou tvrdošíjně zastává Fed, tedy že se americká inflace zcela nevymkla kontrole a spíše se jen přechodně post-pandemicky přifoukla. Od srpna si již trh slibuje kosmetické zmírnění tempa růstu cen, když vyhlíží
5,3 %. Pokud realita tento výsledek skutečně doručí, sníží se dále tlak na americké bankéře, aby přišli s plánem na tlumení měnové podpory. Naopak výraznější překvapení směrem nahoru by urgentnost tohoto kroku zvýraznilo, což by se okamžitě projevilo na silnějším dolaru.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank