Česká měna v uplynulém týdnu nebyla k zastavení. V pondělí ještě zahajovala na EUR/CZK 27,25, předvečer amerických voleb již ovšem trávila přilepená na EUR/CZK 27,10, kde napjatě očekávala, zda poslední indicie potvrdí vysoké šance Joea Bidena na zvolení americkým prezidentem. Jelikož se pak jeho úspěch zdál nadále pravděpodobným, prorazila koruna suverénně psychologickou hranici EUR/CZK 27,00 a uháněla směrem k silnějším hodnotám.

Trhy si evidentně od sesazení Donalda Trumpa slibují návrat k větší předvídatelnosti globální politiky, což svědčí rizikovějším investicím. Další vzpruhu koruně dodalo čtvrteční zasedání ČNB, která nejen že navzdory spekulacím části trhu nesnížila sazby, ale zároveň v nové prognóze zachovala výhled na jejich zvýšení již v roce 2021. Tento předpoklad sice následně verbálně korigoval guvernér Rusnok, který mu patrně zcela nevěří, trh to ovšem uklidnilo dostatečně a nově tak předpokládá pro nejbližší měsíce stabilní sazby. V neposlední řadě koruně pomohly i náznaky uklidnění předchozí explozivní epidemické situace v Česku. Koruna tak stačila za pouhý týden posílit o více než 3 % a vrátila se na úroveň naposledy viděnou začátkem září.

Naplňuje se tak náš předpoklad, že nedávná slabší korunová epizoda byla způsobena pouze přechodným nárůstem tržní nervozity. Česká měna se po ní poslušně vrátila na námi předpokládanou trajektorii, která vede do okolí EUR/CZK 26,00 na konci letošního roku. Nic by na to neměl změnit ani zítřejší údaj o tuzemské inflaci, která se podle nás bude pomalu ale jistě vracet do tolerančního pásma ČNB a následně i konvergovat k dvouprocentnímu cíli. Zaskočit by korunu neměly ani evropské indikátory sentimentu. Ty v listopadu s největší pravděpodobností vykáží kvůli druhé vlně pandemie pokles, ovšem tento předpoklad je již v kurzu koruny oceněn. Nečekáme ani, že by Donaldem Trumpem avizované napadení výsledku voleb u Nejvyššího soudu trh znejistilo. Do popředí zájmu se tak může opět vrátit hlavně vyjednávání o brexitu. Ten měl v Donaldu Trumpovi významného podporovatele a dosavadní nesmlouvavý přístup britského premiéra Johnsona se, byť nevyřčeně, z části mohl opírat právě o záložní plán na těsnější spolupráci se Spojenými státy. Ne snad, že by Joe Biden nestál o vřelé vztahy se Spojeným královstvím, nicméně dosud se v mezinárodní politice profiloval jako zastánce dodržování uzavřených dohod. A jelikož se Johnson ani netají tím, že nejnovější tanečky kolem podoby brexitové dohody de facto znamenají jeho úmysl ji porušit, nemusí u Bidena pro tento postup nalézt pochopení. Podle nás se tak zvyšuje šance na smírné vyřešení, což by korunu dále podpořilo.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank