Jakkoliv by se podle shody jmen mohlo zdát, že česká měna je přímo předurčena k nákaze čínským koronavirem, v uplynulém týdnu vůči němu vykázala značnou rezistenci. Navzdory tomu, že mediální prostor plnily zprávy o dalším šíření viru a jeho přibývajících obětech, koruna se téměř nehnula z pozic v okolí EUR/CZK 25,22. Standardní poučky přitom velí, že při stoupající globální nejistotě by měny rozvíjejících se trhů měly oslabovat. Naše interpretace tak je, že trhy jsou zatím ohledně rizika masivní pandemie spíše skeptické a nepropadají tudíž preventivní panice.

Nadcházející týden by mohl být v Česku o poznání rušnější. Prosincové maloobchodní tržby i průmyslová výroba by měly těžit z toho, že oproti roku 2018 měl loňský poslední měsíc roku o jeden pracovní den více. Je třeba ovšem mít na paměti, že speciálně průmysl byl v poslední době poslem špatných zpráv. Ostatně i náš odhad meziročního růstu o 1,2 % se nachází pod tržním konsenzem. Z tohoto směru by tak mohla být koruna vystavena tlaku, pokud by došlo k negativnímu překvapení.

Mnoho podpory se nečeká ani od našeho západního souseda. Německé tovární objednávky, které nezřídka směřují i do České republiky, by podle očekávání měly po očištění o vliv počtu pracovních dní meziročně klesnout o 6,6 %. Jelikož je tento údaj do značné míry vypovídající pro budoucnost českého průmyslu, má potenciál v případě vychýlení od odhadu pohnout i s kurzem české měny. Totéž platí i o samotném německém průmyslovém výkonu, od nějž se čeká meziroční propad o 3,7 %. V poslední době se ovšem množí indikace, že se trend v německé ekonomice díky urovnání mezinárodních obchodních sporů otáčí k lepšímu. Zda se část tohoto optimismu propíše již do aktuálních výsledků, se dozvíme ve čtvrtek.

V neposlední řadě bude zajímavé sledovat i výstup ze čtvrtečního měnověpolitického zasedání bankovní rady České národní banky. Česká inflace, která se již dva měsíce po sobě nacházela nad horní hranicí tolerančního pásma ČNB, vedla ve veřejném prostoru k debatám o možném zvýšení tuzemských sazeb o 25 bazických bodů. Jak ovšem plyne z vyjádření členů rady, takový krok je momentálně spíše nepravděpodobný. Na aktuální inflaci by totiž již beztak neměl vliv, jelikož prodleva účinku změny sazeb na inflaci se odhaduje na přibližně jeden rok. Na tomto horizontu by se česká cenová dynamika měla již „uklidnit“ i s aktuálním nastavením úroků, když ji bude tlumit silnější koruna a zpomalující ekonomika.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank