Investoři zohledňují pokračující jestřábí postoj Fedu a možnost celkem čtyř „hiků“ v letošním roce, což doléhá na apetit po rizikových aktivech, korunu nevyjímaje. K oslabení v závěru týdne došlo také u forintu a zlotého. I přesto si ale koruna za celý uplynulý týden vůči euru připsala zisk o 0,4 %, zatímco zlotý stagnoval a forint oslabil o 0,3 %. Za rozdílným vývojem je podle nás agresivnější přístup ČNB k utahování měnových podmínek a z toho vyplývající vyšší (očekáváné) úrokové sazby v domácí ekonomice ve srovnání s regionem. Výhledově ale bude tento efekt na ústupu, jelikož očekáváme, že polská centrální banka začne ČNB dohánět. Aktuálně činí rozdíl mezi hlavními úrokovými sazbami Česla a Polska 1,5pb, v Q3´22 počítáme s méně výrazným rozdílem 0,25pb.

Data v tomto týdnu mají potenciál vyústit v přechodné oslabení české měny. Kromě očekáváného mezikvartálního poklesu německé ekonomiky, na kterou je ta česká úzce napojena, bude hrát prim zasedání Fedu. Očekáváme signalizaci prvního zvýšení úrokových sazeb počínaje březnem. Důvodem je, že se v USA k nabídkově tažené inflaci (komplikace v dodavatelských řetězcích, dražší energie apod.) přidávají signály o poptávkově tažené inflaci – řada položek ve spotřebním koši vykazuje nadprůměrné tempo a trh práce se dále utahuje. V jestřábím postoji bude pokračovat také ČNB. Na únorovém zasedání počítáme s navýšením repo sazby o 75bb a těsně před koncem března o 25bb

Vrcholící cyklus zvyšování domácích úrokových sazeb podle nás ke konci kvartálu přechodně překryje efekt zpřísňování politiky Fedu a koruna dočasně posílí. V naší aktualizované predikci počítáme s EUR/CZK na 24,30 ke konci března oproti 24,70 v předchozí prognóze. Poté bude růst amerických sazeb a indikace o startu kvantitativního utahování (prodej aktiv v bilanci Fedu) působit v neprospěch české měny, která v našem výhledu oslabuje k EUR/CZK 24,50 ke konci Q2´22. 

Od druhé poloviny letošního roku pak počítáme s opětovným posilováním koruny (i když v pomalejší tempu než na začátku roku) na pozadí stále širokého úrokového diferenciálu oproti eurozóně, upadající nejistoty ohledně pandemie a oživení průmyslu i exportu. Ke konci roku vidíme korunu na 24,40. Na delším časovém horizontu pak nadále předpokládáme posilující trend díky pokračování procesu konvergence české ekonomiky k těm západoevropským.

Autor: David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank