Podporu koruně dodaly ohlasy z řad ČNB volající po potřebě znovu razantně navýšit hlavní úrokovou sazbu. To rozhýbalo i očekávání finančního trhu. FRA sazby aktuálně počítají s tím, že se sazba ČNB v prvním čtvrtletí příštího roku dostane těsně pod 4 % a v půlročním horizontu bezmála na 4,4 %, přičemž na začátku minulého týdne se sázelo na 4,2 %.

Kurzotvorných faktorů je v příštích sedmi dnech poskrovnu. Z reálné ekonomiky, domácí i globální, dorazí jen několik málo dat, navíc méně významných. Prim tak bude hrát především rozhodnutí ČNB o nastavení úrokových sazeb, zatímco v pozadí nadále poběží vyhodnocování rizik spojených s pandemií. K dalším otřesům přispívá také neshoda v americké politice, kdy senátor Manchin odmítl Bidenův fiskální balíček ve výši 2 bilionů dolarů. 

Pro středeční zasedání ČNB se očekávání trhu v posledních dnech sjednotila na zvýšení o 75 bazických bodů, čímž by se hlavní úroková sazba posunula z 2,75 % na 3,50 %. Důvodem je pokračující proinflační vývoj. Ve srovnání s poslední (listopadovou) prognózou ČNB je vyšší nejen celková a jádrová inflace, ale také růst mezd či spotřeba domácností, zatímco příchozí měsíční data ukazují na nadále napjatý trh práce. Navíc koruna je slabší, než ČNB čekala a utahování měnových podmínek přes kurzový kanál tak nefunguje podle představ ČNB. 

Dle slov T. Holuba indikovala listopadová prognóza ČNB zvýšení sazeb o 50 bazických bodů. Po zaktualizování o poslední dostupná data tak bude model ČNB jistě hlásit potřebu silnějšího navýšení. Jelikož se předvánoční obchodování nese v duchu nižších obchodovaných objemů a rizika vyšší volatility, má rozhodnutí o sazbách potenciál korunu více rozhodit, především pak pokud by došlo na méně výrazné, než očekávané zvýšení sazeb.

Autor: David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank