Česká měna si v uplynulém týdnu udržela zisky, které postupně sbírala od začátku listopadu a uprostřed týdne se přiblížila až k hranici EUR/CZK 26,40. Korunu poháněl rostoucí globální investorský apetit, který se odvíjel od dvou stěžejních událostí. Zaprvé, výhra J. Bidena v prezidentských volbách se s dalším sčítáním hlasů čím dál více vykreslovala jako hotová věc. A i když americký ministr spravedlnosti W. Barr povolil federálním prokurátorům vyšetřování údajných podvodů během voleb, nedostatek důkazů jasně naznačuje, že žádný zvrat ve výsledku voleb se konat nebude. S demokratickým prezidentem v Bílém domě se očekává umírněnější postoj v mezinárodní diplomacii a obchodu, což by přispělo k přesunu kapitálu i na tuzemský trh, čímž by česká měna profitovala. 

Druhým hnacím motorem pozitivní investorské nálady byly zprávy o brzké dostupnosti vakcíny proti koronaviru a uzavření dohody mezi výrobci a Evropskou komisí o dodání až 300 milionů dávek vakcíny. Na finančních trzích tím došlo ke snížení averzi k riziku, což vedlo k opouštění pozic v tzv. bezpečných přístavech, jako státních dluhopisů Německa a USA. To vedlo ke snížení jejich cen, a tudíž vyššímu výnosu. Například výnos 10letého amerického státního dluhopisu během minulého pondělí vzrostl zhruba o 18 % a výnos německých dluhopisů se v tentýž den vyhoupl přibližně o 22 %. Kurz koruny nerozházela ani tuzemská data. Inflace spotřebitelských cen se vrátila do tolerančního pásma ČNB a zápis z jednání ČNB ukázal, že většina členů bankovní rady vidí ponechání úrokových sazeb na nízké úrovni i v průběhu příštího roku. Potvrdilo se tak to, co už trh ostatně předpokládal.

S vyprcháním euforie z výsledku amerických voleb a pozitivních zpráv ohledně vakcíny může dojít k mírnější korekci na trzích, kterým by se nevyhnula ani česká měna. Z pohledu ekonomických dat nejsou v kalendáři významnější události, a tak korunu nemá v tomto ohledu co rozházet. Zaskočit by mohlo jedině páteční šetření spotřebitelské důvěry v eurozóně, kde RBI očekává zhoršení z -15,5 na -18,0 bodů. Je však třeba podotknout, že s nástupem druhé vlny pandemie není nikterak překvapující, že vpředhledící indikátory sentimentu upadají. Navíc páteční výsledek nebude první šetření listopadového sentimentu. Trh si v posledních dnech zvyká, že zatímco přicházející data z reálné ekonomiky jsou ještě povzbudivá, vyhlídky do čtvrtého kvartálu jsou již méně optimistické. Zhoršení sentimentu je tak v kurzu koruny již započítáno. 

Do popředí se opět vrátí domácí koronavirová situace. Vláda by během týdne měla oznámit rozhodnutí o prodloužení trvání nouzového stavu. Na stole je stále scénář prodloužení až do 20. prosince. O možném utažení restriktivních opatření se ovšem jedná i u našich sousedů, například v Německu. Rozbřesk by měly přinést také pokračující vyjednávání o brexitu, kde blížící se konec roku vytváří tlak na urychlené nalezení konsensu. Je třeba mít na paměti, že i po shodě obou stran na podobě dohody, je nutné naplánovat několik dní pro ratifikaci smlouvy.

Autor: David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank