Termín je přitom neúprosný a pokud se prezident chce pohybovat v rámci ústavních zvyklostí, na finální rozhodnutí mu zbývá méně než měsíc. Jde přitom o zásadní informaci, která může ovlivnit nejen rozhodování současné rady na zasedání v červnu, ale především dlouhodobější vývoj úrokových sazeb. Trhy tak budou každým dalším dnem nervóznější a v rámci zbytku června nelze vyloučit relativně silnou volatilitu na vlně více či méně potvrzených zpráv naznačujících budoucí změny v ČNB.

Nejistota ohledně složení rady představuje i zvýšené riziko pro náš dlouhodobější scénář, kdy personální obsazení může výrazně změnit budoucí směr centrální banky. Aktuálně předpokládáme poměrně rychlé snižování sazeb v rámci příštího roku, kdy na konci 2023 by měla základní úroková sazba sestoupit na 4,5 %. Prodloužení mandátu dvěma končícím členům by působilo spíše ve směru pomalejšího uvolňování, vyloučit ale nelze ani riziko na druhé straně, pokud by prezident sáhnul po jménech se silně odlišnými názory, než většina rady doposud zastávala.

Kromě obsazení ČNB budou tento týden finanční trhy pozorně vyhodnocovat i česká ekonomická data, kterých je v kalendáři víc než dost. Již dnes dorazila informace ohledně průmyslu a zahraničního obchodu, kdy v obou případech přišel horší než očekávaný výsledek naznačující slabší výsledek HDP v druhém čtvrtletí. Otázkou zůstává, jakým směrem se vydají maloobchodní tržby a jak moc se poptávka v dubnu ocitla pod tíhou rychle rostoucích cen. Zajímavou informací bude i vývoj mezd v prvním čtvrtletí, kdy nominálně lze očekávat velmi slušný růst, reálně ale podle našeho odhadu vzhledem k průměrné dvouciferné inflaci půjde o více než 3% pokles. Silnější dynamika by mohla představovat varování pro ČNB a možnost razantnějšího červnového utahování sazeb. Potenciál největšího dopadu na korunu má ale v pátek zveřejňovaná inflace. Očekáváme, že ceny v květnu rostly o 15,7 %, ČNB v jarní prognóze počítala s 15% růstem. Výraznější přestřelení může znamenat, že sentiment v centrální bance se přikloní k razantnějšímu zvýšení, než 75bb se kterými aktuálně počítáme. Ostatně sám guvernér Jiří Rusnok v rozhovoru přiznal, že „to zatím vypadá na tři čtvrtě procentního bodu či více“.

Kromě dění v ČR mohou na korunu dopadat i zahraniční vlivy. Ve čtvrtek zasedá ECB, kde sice nedojde k navýšení sazeb, nastíněn ale bude plán dalšího postupu včetně ukončení nákupu aktiv. Červencový hike se aktuálně zdá nevyhnutelný. Pozorně sledovaná bude i v pátek zveřejňovaná americká inflace. Zde trh očekává druhé zpomalení meziroční dynamiky v řadě, tentokrát z 8,3 % na 8,2 %.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank