Citelnějšímu oslabení za tuto hranici ale i nadále s největší pravděpodobností brání ČNB svojí aktivitou na devizovém trhu. Samotné pokračující intervence ostatně potvrdil na tiskové konferenci i končící guvernér Jiří Rusnok. Podle něj nemají daný konec a trvat budou až do odvolání. Otázkou v tomto ohledu zůstává, na kolik bude dlouhodobějším intervencím otevřená i obměněná bankovní rada. Tu čeká první zasedání začátkem srpna a pokud 2 ze 3 nových členů nepřekvapí obratem do jestřábího tábora, bylo středeční utahování měnové politiky na delší dobu poslední. U dosavadních 2 holubic se zdá obrat nepravděpodobný, což ukázal i poměrně otevřený rozhovor Jiřího Rusnoka pro ČT. Ten přiznal, že se pokoušel vyjednat „obchod“, kdy by bankovní rada zvolila citelně nižší zvýšení, pokud by se povedlo hlasovat jednotně a vyslat tak signál, že i v novém složení je rada v případě nutnosti ochotná sáhnout po vyšších úrokových sazbách. Výsledek hlasování ovšem ukázal, že k podobné dohodě nedošlo.

Příliš prostoru pro posilování nedává koruně ani absence významnějších ekonomických dat v tomto týdnu. Páteční PMI s největší pravděpodobností jen potvrdí horší ekonomický výhled, tak jak již ukázala některá s předstihem zveřejněná data z větších evropských zemí. Inflace v eurozóně (pátek) pak pohybem do blízkosti 8,5 % stvrdí nejpravděpodobnější scénář, že po červencovém standardním hiku bude muset ECB přichystat v září 50bb zvýšení.

Kombinace slabšího domácího ekonomického růstu a snižujícího se úrokového diferenciálu může představovat ve střednědobém horizontu spíše prodejní tlak na korunu a naše prognóza tak počítá se setrváním na podobných úrovních po zbytek roku – zejména díky aktivitě ČNB na devizovém trhu.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank