Mezi nejčastější opatření, která podnikáme, abychom se na aktivní stáří připravili, patří spoření, omezení kouření, pravidelné návštěvy lékaře a budování dobrých vztahů v rodině. Stres a alkohol omezit neumíme. Vyplývá to z rozsáhlého dotazníkového šetření ČSOB na vzorku 1500 respondentů.

Na aktivní stáří spoříme pozdě a málo

Většina lidí tuší, že jejich životní úroveň v penzi bude klesat, 70 % se domnívá, že k aktivnímu stáří jim důchod nebude stačit. I proto si celé dvě třetiny respondentů ve věku 35 -55 let spoří do penzijních fondů. „Číslo je to zdánlivě vysoké, ale z průzkumu špatně vychází ty nejohroženější skupiny budoucích seniorů, tedy nízkopříjmoví lidé s nižším vzděláním. Znamená to, že v budoucnu zde může být nezanedbatelná skupina lidí, kteří budou na hranici chudoby. Ostatní příjmové skupiny si sice spoří, ale krátce a malé částky,“ říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB. Dodává, že průměrně lidé spoří pouze osm let částku 651 Kč měsíčně. „Ideální je spořit minimálně 1 000Kč měsíčně už od 25 let,“ uzavírá Hutla. Zajímavou formu zajištění na stáří zvolilo v průzkumu 24 % respondentů. Odpověděli, že investují do svých dětí, aby se o ně postaraly.

V důchodu se stěhovat nechceme

Češi mají poměrně jasno v tom, kde a s kým chtějí žít, až zestárnou. Téměř 60 % respondentů by rádo zůstalo ve svém stávajícím bytě či domě. Ochotu přestěhovat se do menšího vyjádřilo jen 14 % lidí. Pouhé 3 % se plánují přestěhovat do domu s pečovatelskou službou. A u vlastních dětí nechce žít skoro nikdo (1 %). „Potvrzuje to naši zkušenost, že lidé většinou nechtějí být ve stáří na obtíž, nejméně vlastním dětem. Jenže představa, že budou moci žít beze změn až do smrti ve vlastním bytě a se vším si poradí sami, je málo pravděpodobná. Sice se prodlužuje délka dožití, ale nikoli délka stáří ve zdraví. Snažíme se tedy seniorům a pečujícím poskytovat veškeré informace o stárnutí a rady, jak si říci o pomoc a pomoc také přijmout. K tomu slouží portál Neztratitsevestari.cz, který vznikl i díky podpoře ČSOB,“ říká Matěj Lejsal, ředitel Sue Ryder.

Průzkum také ukázal, že lidé v oblasti péče moc nepočítají s pomocí státu. V případě, že by onemocněl jejich partner či někdo z rodiny, spoléhali by se nejčastěji sami na sebe (34 %) a na příbuzné (25,5 %). Na stát by se obrátilo jen 8 %. „Systém služeb a dávek je nepřehledný, lidé neznají názvy jednotlivých nástrojů pomoci a ani pod jakými klíčovými slovy je mají vůbec hledat. I v tomto pomáhá náš portál,“ doplňuje Lejsal.

S aktivním stářím také úzce souvisí bezbariérovost bytu či domu, blízkost služeb, obchodů, lékařské péče a příbuzných. Zatímco služby a péče jsou podle respondentů dostupné už nyní, bezbariérové byty a domy Češi běžně neobývají.  „Trh se už ale proměňuje i tímto směrem. Dnes už nejsou výjimkou projekty, které nabízí bezbariérovost jako základní standard. Nezřídka se také setkáváme s tím, že v samotných bytových projektech jsou služby jako kadeřník či domovník,“ říká Petr Hutla z ČSOB.

Alkohol nás netrápí

Češi jsou si vědomi, že péče o jejich vlastní zdraví zvyšuje šance na aktivní stáří. Jíst zdravě, pravidelně sportovat a vyhýbat se stresu se jim však nedaří. Velmi tolerantní jsou Češi tradičně k alkoholu. Položka „nekonzumovat alkohol“ byla označena za nejméně důležitou a zároveň dopadla nejhůře v žebříčku toho, co pro své budoucí aktivní stáří již teď děláme.