Od 15. února 2025 je ČNB oprávněna rozhodovat o udělení povolení poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy podle evropského nařízení MiCA. Ti, kdo povolení získají, následně podléhají dohledu ČNB. Tímto datem zároveň skončil dosavadní národní režim založený na volné živnosti v této oblasti a nové subjekty již musí splňovat podmínky jednotné evropské úpravy.

Subjekty, které chtěly využít přechodného období a pokračovat v činnosti do rozhodnutí ČNB, musely podat žádost nejpozději do konce července 2025. Od srpna 2025 již navíc nemohou služby spadající pod MiCA poskytovat fyzické osoby – žadatelem musí být právnická osoba. Kdo podal žádost včas, může na základě přechodného režimu pokračovat v podnikání do rozhodnutí ČNB, nejdéle však do poloviny roku 2026. 

„Licenční řízení podle nařízení MiCA je administrativně i odborně velmi náročné. Obdrželi jsme 248 žádostí a každou z nich posuzujeme individuálně a důsledně podle jednotných evropských pravidel. Vydání prvních povolení potvrzuje, že jsme tento mimořádný nápor zvládli při zachování vysokých nároků na kvalitu a ochranu klientů,“ říká Jan Procházka, člen bankovní rady ČNB.

K dnešnímu dni ČNB obdržela celkem 248 žádostí. V prvních měsících roku 2025 šlo pouze o jednotky žádostí, naprostá většina byla doručena v závěru července 2025, tedy bezprostředně před uplynutím stanovené lhůty.

Nařízení MiCA stanoví závazné lhůty pro posouzení úplnosti žádosti i pro její následné věcné posouzení. ČNB postupuje ve všech řízeních v souladu s těmito lhůtami. Ty se mohou v určitých situacích obnovovat, například při doplnění podkladů ze strany žadatele. 

Dne 11. února 2026 bylo vydáno prvních šest povolení. „Udělení povolení podle nařízení MiCA neznamená, že ČNB hodnotí konkrétní investici do kryptoaktiv jako bezpečnou nebo doporučuje určitý produkt. V rámci licenčního řízení posuzujeme samotného poskytovatele služby – zejména jeho řízení rizik, vnitřní kontrolní mechanismy či organizační a kapitálové zajištění. Spotřebitelé by měli vždy pečlivě zvažovat rizika spojená s investicemi do kryptoaktiv,“ upozorňuje Jan Procházka.

V rámci Evropské unie obdržela ČNB jeden z nejvyšších počtů žádostí o povolení podle nařízení MiCA. Naprostá většina z celkových 248 žádostí byla doručena v závěru července 2025, tedy bezprostředně před uplynutím stanovené lhůty. V krátkém časovém období tak došlo k mimořádnému nárůstu dohledové agendy.

ČNB proto dočasně přesměrovala své personální kapacity napříč útvary dohledu, aby bylo možné nápor žádostí zvládnout při zachování kvality a důslednosti posuzování. Při zpracování rozsáhlé dokumentace ČNB využívá nástroje umělé inteligence testované v rámci inovačního hubu ČNB Lab. Tyto nástroje běží na vlastních serverech v interním prostředí, což zajišťuje vysokou úroveň ochrany dat a citlivých informací. Umělá inteligence pomáhá zejména s obsahovou kontrolou dokumentů, identifikací nesouladů mezi předloženými podklady či vyhledáváním chybějících informací. Významně tak zrychluje rutinní a technické části procesu.

„ČNB dlouhodobě investuje do datové analytiky a moderních technologií. Projekt ČNB Lab nám umožňuje testovat nové přístupy, včetně využití umělé inteligence při výkonu dohledu. Rozhodnutí o udělení či neudělení povolení však vždy činí odborní pracovníci ČNB. Umělá inteligence slouží výhradně jako podpůrný nástroj,“ vysvětluje Jan Procházka, člen bankovní rady ČNB.

Zdroj: ČNB